Chránit? Ale co a proč?

čtvrtek 4. srpen 2011 09:30

Skvělá věc pro politiky – pár samozvaných zachránců Šumavy brání kácení stromů, které má zastavit šíření kůrovce. Nikdo není kompetentní, jen hrstka profesionálních demonstrantů má právo vynutit si svoje požadavky.

Nějak se ale vytratila podstata problému. Národní park je (podle definice) mezinárodně nebo celostátně významné a jedinečné území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy. Les (a vlastně celá krajina) na našem území prošel od konce poslední doby ledové dlouhým vývojem. Zároveň se vyvíjela lidská společnost, která les využívala. Na základě analogií se skupinami na úrovni lovců a sběračů můžeme předpokládat, že k ovlivňování (vypalování s úmyslem zlepšit podmínky k lovu) docházelo dokonce již ve starší době kamenné.

Podstatné změny nastaly s příchodem zemědělců. Lesy byly postupně zatlačovány ve prospěch kulturních stepí. Můžeme konstatovat, že se vývoj krajiny rozdělil na lesní a stepní. Postupně se přecházelo od pouhého využívání lesa k jeho pěstování. Stejně, jako lidé hledali nejvýnosnější zemědělské plodiny, hledali (a našli) i nejvýnosnější druhy stromů. Zjednodušeně řečeno – vynalezli užitkové lesy.

Ty části přírody a krajiny, které jsou nejcennější (ale pozor, v mnoha případech spíše zvláštní) chráníme. Přitom jde velmi často nikoli o původní, ale naopak o člověkem naprosto změněné, často i úmyslně upravené nebo dokonce lidmi vytvořené tvary nebo společenstva.

krizky.jpg

Křížky - hadcová skalka s vzácnou flórou. Tři kříže umocňují dominantu, přestože nejsou důvodem ochrany lokality, historicky k ní patří.

Možná si ani neuvědomujeme, že někdy chráníme něco, co by bez lidského zásahu vůbec nemohlo vzniknout. Lomy často odkryly naprosto unikátní jevy. Rozhodně není náhodou, že právě lomy jsou mezi nejčastěji chráněnými objekty.

varhany.jpg

Chráněná Panská skála není nic jiného, než starý opuštěný lom. Lidé ji nejen odkryli, ale i upravili do současného tvaru.

Navíc místa narušená těžbou vůbec nemusí být bez života, ale jsou to spíše místa, kde je alespoň z počátku méně druhů a tedy i menší konkurence. Chráněné druhy jsou obvykle vzácné právě proto, že těžko zvládají mezidruhovou konkurenci.

kandik.jpg kandik1.jpg
Kandík psí zub Lokalita kandíku - bývalá těžba zlata

Kandík psí zub roste v Čechách jen na jediném místě, na svahu Medníku. Další výskyt je až v Jihoslovnském krasu. Pravděpodobně jde o nepůvodní, někdy v minulosti vysazený druh.

Někdy vznikají cenná místa naprosto neúmyslně. Zlato se ve zlatodole Roudný získávalo pomocí louhování kyanidem – tedy se používal jeden z nejprudších jedů. Hornina rozdrcená na písek se sypala na haldu. Dnes se jedná o chráněnou lokalitu s výskytem vzácných druhů hmyzu. Přirozenou cestou se zde obnovuje les. V péči o lokalitu je tedy i odstraňování přirozených náletů.

presyp.jpg Roudny.jpg
Písečný přesyp u Píst Halda zlatodolu Roudný

Velmi podobný biotop jako na přirozeně vzniklém přesypu u Píst je halda zlatodolu Roudný

Jsou cenná místa, která vznikla ekologickou katastrofou. Původci této katastrofy byli naši předci – staří Slované. Středověké klimatické optimum jim umožnilo kolonizovat i vyšší polohy. Odlesnění za účelem získání zemědělské půdy vedlo k erozi. Lužní lesy kolem Labe dnes rostou na půdě, která byla splavena z vyšších poloh. V podloží jsou původní náplavy – štěrky a písky.

Luzni_les.jpg Tajga.jpg
Polabí - lužní les vyrůstá na někdejší splavené ornici Rezervace Tajga - rybník je vlastně nádrž k napájení kanálu, kterým se přiváděla voda a plavilo dříví k dolům

Lomy jsou někdy považovány za jizvy v krajině. Po ukončení těžby se rekultivují, stěny se zabezpečí a lom se zalesní, aby se začlenil do krajiny. Často však rekultivace působí víc škody než užitku. Likvidací lomu nejen snížíme pestrost krajiny, ale často přicházíme i o místo, které by bylo vhodné chránit z geologického hlediska.

Zlaty_kun.jpg
Krajina v Českém krasu - vpředu skalní step na Kotýzu, v pozadí velkolomy na vápenec. Zdánlivě původní skalní step v popředí je ve skutečnosti druhotná, vzniklá na opuštěném pravěkém hradišti.

Někdy na sebe naráží několik aspektů ochrany. Chráněný přírodní výtvor (třeba skála) mizí ve stromech. Pak je třeba rozhodnout, co je důležitější, a část stromů případně vykácet. Jindy zase máme zdánlivě neupravené místo po těžbě, ale v kalužích se množí ohromné množství obojživelníků a ve skalách je zase unikátní záznam historie planety. Zákon je ale jasný – povinná rekultivace. Ta ale v takových případech udělá víc škody než užitku.

Klepec.jpg Jiri.jpg
Klepec - zvětrávání žuly. Ohromný balvan je viditelný jen tehdy, když stromy nemají listy. Lomnice u Sokolova. Podle zákona se mají chránit místa, kde se rozmnožují obojživelníci. Na hraně bývalého lomu je unikátní paleontologická lokalita. Zákon však vyžaduje rekultivaci

Oklikou se dostáváme zpěk k lesům, především lesům na Šumavě. Většinou se jedná o vysazené monokultury, navíc ze sazenic různé provenience. Funkce takového lesa rozhodně není dokonalá.

Na některých místech jsou zbytky lesů i pralesovitého charakteru. Někteří ekologové předpokládají, že obnova lesa probíhá v cyklech. Malý cyklus je v podstatě přirozená obnova lesa na malých plochách a druhové složení se nemění. Velký cyklus má nastat rozvrácením ekosystému zpravidla po dosažení konečného (klimaxového) stadia  - napřiklad větrnou kalamitou nebo přemnožením kůrovce. Druhy dlouhověké jsou na čas nahrazeny druhy krátkověkými.

Naproti tomu lesníci upozorňují, že pralesové rezervace nejsou schopné, již vzhledem k okolním porostům, samostatného vývoje a v případě nezasahování může dojít k takovému poškození, že další ochrana bude zbytečná.

les.jpg mrtvy_les.jpg
Smrková monokultura - i v ní dochází k samovolné obnově Výsledek kůrovcové kamity

Pro stromy se často zapomíná na les. Les je přece složitý ekosystém, nezastupitelnou roli v něm mají i druhy, které u nás už nemáme (například velcí predátoři, jako jsou vlci a medvědi). Jádro Boubínského pralesa musí být oploceno, jinak zvěř zlikviduje mladé stromky, především listnáče a jedle. Totéž se týká i jiných míst. Nezasahování prostě není možné.

Sokol19.jpg

Smrková monokultura převáděná na přírodě blízký les pomocí výběrného kácení a v případě nutnosti dosazování potřebných druhů.

Závažnou chybou je nerespektování lokálních podmínek jednotlivých lokalit. Nelze dost dobře srovnával velkoplošné smrkové lesy severních oblastí s relativně malou Šumavou. Stejně může dojít k závažným chybám při přejímání zkušeností z Německa nebo Rakouska, kde převládají jihozápadní svahy.

Nesmíme zapomínat na to, že v případě Šumavy se jedná především o umělý stejnověký jednodruhový les. Tedy velké cykly podle představ ekologů nemohou fungovat. Dokonce lze pochybovat i o tom, že takto probíhaly v minulosti, v dobách, kdy byly lesy lidmi ovlivněny jen minimálně. V rašeliništích se totiž zachovává pyl rostlin z okolí. Záměna dlouhověkých stromů za krátkověké by se musela v pylovém spektru cyklicky opakovat.

Šumava je pořád ještě nesmírně cenný kus území. Je nutno ji chránit a ne se dohadovat, jestli tam má být Národní park nebo ne. Není to hračka pro experimenty, ani prostředek pro zviditelnění skupiny fanatiků nebo mocichtivých politiků. V minulosti se už udělalo dost chyb. Nejdříve je třeba tyto chyby napravit. Nechme šumavské lesy spravovat odborníky, tedy lesníky. A nezapomínejme, že než tam poroste zdravý les, takový, ve kterém budou potřebné jen minimální zásahy, bude trvat jednu generaci. Stromů, ne lidí.

chalup.jpg

Za nejkrásnější místa na Šumavě jsou považovány slatě, především jezírka na nich. Jsou to ale místa, kde se v minulosti těžila rašelina. Tedy místa silně lidmi ovlivněná.

V roce 1999 blokáda zorganizovaná Hnutím Duha v oblasti Trojmezné měla za následek škodu na uschlých stromech přes 15 milionů Kč.


Karel Drábek

sir HumpreyZdravim, pane Karle09:1812.8.2011 9:18:16
voboraPani Michaelo20:048.8.2011 20:04:32
VanekZ dnesnich Lidovek14:066.8.2011 14:06:02
Michaela N.Původní lesy na Šumavě11:066.8.2011 11:06:42
ZipRe: Eda18:305.8.2011 18:30:39
voboraJa bych to cele vybetonoval17:045.8.2011 17:04:46
J.H.Eda má po dlouhé době dobrý nápad.14:415.8.2011 14:41:29
myskamikiEda....12:095.8.2011 12:09:52
MirecEdovi11:345.8.2011 11:34:08
Mirecbosorce11:325.8.2011 11:32:03
bosorkatož mě by zajímalo,22:044.8.2011 22:04:58
ZipRew: Martin Jirásek21:424.8.2011 21:42:07
Milan JirásekNemám osobní názor na problém Šumavy,21:354.8.2011 21:35:15
STANDARE :Kačer-Mirec17:504.8.2011 17:50:41
JaromírJežišmarjáá Kačere,17:234.8.2011 17:23:11
Kačerre: Mirec16:214.8.2011 16:21:57
Kačerre: Mirec16:184.8.2011 16:18:44
Kačerre: Mirec16:174.8.2011 16:17:17

Počet příspěvků: 41, poslední 12.8.2011 9:18:16 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
10,17

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.