Kousek pravěku - Soos

sobota 4. květen 2013 16:07

V západních Čechách jsou stovky minerálních pramenů. Některé jsou využívány pro léčebné a lázeňské účely, jiné k pití a jen část zůstala v původním, přirozeném stavu. Jedno však mají společné – jsou to dozvuky poslední sopečné činnosti u nás. Na Chebsku máme i naši nejmladší sopky – Komorní a Železnou hůrku. Obě soptily z geologického hlediska před nedávnem – před pouhými 300 000 lety.

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.

Takové podmínky vyhovovaly jednobuněčným řasám – rozsivkám. Rozsivky si tvoří křemičité dvoudílné schránky Vypadají jako malé krabičky – mají víko a dno. Žijí jak ve sladkých vodách, tak i v moři. Během roku mají dvě období rozvoje – na jaře a na podzim. Na dně se tak každý rok usadí dvě vrstvičky zvláštní usazeniny – křemeliny. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika m. Zajímavá je i přítomnost mořských rozsivek, které u nás jinde nenajdeme.

Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.

Kysličník uhličitý není dýchatelný. Vzhledem ke své váze se drží při zemi. Zde se ho však bát nemusíte. Krajina je tak plochá, že i nejslabší závan jej zcela rozptýlí. Nehrozí ani utopení v rašelině. Přesto se držte vyznačené cesty. I když nejste sami ohroženi, můžete i neúmyslně poškodit zdejší přírodní unikáty.

Půda je zde prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha se pokrývá krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými kysličníky železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak velký, že na části území prakticky nerostou žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují a najdeme je proto jen zde.

Na Soosu byly dva větší prameny podchyceny a můžeme je proto i ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající. Jeho jímka je nově upravena (dříve se voda z pramene mísila s vodou z okolního rašeliniště a byla zdravotně závadná).

Někdy se říká, že Soos je zlomek zachované pravěké třetihorní krajiny. Do určité míry je to pravda – z třetihor u nás máme víc míst, kde jsou vrstvy diatomitu, rozsivky se vyskytují i v Sokolovské pánvi ve vrstvách nad svrchní slojí. Sopečná činnost tehdy právě probíhala a minerálních pramenů i vývěrů plynů bylo daleko víc. Mnoho věcí však bylo jiných – teplejší podnebí, jiný reliéf krajiny, jiná říční síť.

Rozsivková zemina se zde dříve i těžila. Má totiž nejrůznější možnosti využití – jako lešticí prášek, používá se k výrobě skla, kameniny a velmi lehkých cihel, lze ji přidávat do zubních past, byla dokonce pojídána (především Laponci a Číňané). V r. 1867 přidal Alfréd Nobel k jednomu váhovému dílu rozsivkové zeminy tři díly nitroglycerinu – a vynalezl dynamit.

Na naučnou stezku se dostaneme jen se vstupenkou. Vstupenka však platí i pro návštěvu přírodního geologického parku, kde jsou vystaveny velké bloky hornin z Chebska, dále pro muzeum přírody Chebska a do nově zbudovaného Muzea dinosaurů.

Muzeum dinosaurů se pyšní modely několika druhů dinosaurů v přirozené velikosti. Dinosauři jsou populární zvířata, z území naší republiky po nich máme jen málo nálezů. Žili v druhohorách, a právě z druhohor v celém širokém okolí není vůbec nic. Expozice je však zaměřena na geologii a vývoj života, exponáty má prakticky z celé naší republiky. Po odstranění chyb v určení některých exponátů a doplnění o místní nálezy bude ještě zajímavější.

Zdejší naučná stezka je otevřena od 1. 3. do 15. 11, platí se zde vstupné. 

 

 

Na místě bývalé těžby rašeliny a křemeliny jsou dnes bažiny

Na silně prosolené půdě se udrží jen málo druhů rostlin

 

 

Porost orobince

Ze schránek mikroskopických řas - rozsivek vznikl křemelinový štít

Rozsivková zemina. Alfred Nobel ji smíchal s nitroglycerinem a získal dynamit.

Různobarevné povlaky solí

Přežijí zde jen nejodolnější druhy, většinou jsou mikroskopických rozměrů

Jsou zde desítky minerálních pramenů

Prameny vytvářejí krátery a miniaturní bahenní sopky

Modrá barva je odraz oblohy, zelená sinice - jedny z nejstarších organizmů na Zemi

Krajina se zde neustále mění

Za sucha se voda často nedostane až na povrch

Sole železa dávají vodě a blátu krvavě červenou barvu

Takhle vypadá přírodní pramen minerálky

Podvod na turisty - pařez byl přinesen jako dekorace

Některé prameny jsou ukryté v trávě

Za sucha vznikají bahenní praskliny

Bubliny tvoří oxid uhličitý. 

Místy to zde vypadá jako na jiné planetě

Tráva roste jen tam, kde je méně solí

Sinice dokáží růst na nejneuvěřitelnějších místecj

Všude to bublá, syčí a šplouchá

Za sucha voda mizí a uniká jen oxid uhličitý

Pěnu nezpůsobuje Jar a podobná svinstva, ale huminové kyseliny

Po dešti jsou bahnité plochy značně lepivé - ostatně je na ně zákaz vstupu

Mrtvá a živá voda

Vše je přístupné po povalovém chodníku, bezbariérové a vhodné i pro invalidy 

Březový les na okraji území

Když se nezaboříte do bahna, můžete sbírat nůše kozáků (můžete, ale je to zakázané)

O kus dál už ale rezervace končí

Když nenajdete kozáky, máte tu alespoň choroše

Zde se těžila rašelina, dnes tu mají doupata ondatry

Rašelina odtud se používala v blízkých Františkových lázních

Tak jako jinde, jsou jezírka na rašeliništi zbytkem někdejší těžby

Těžba někdy přírodě spíše pomáhá

Ráj slanomilných rostlin 

 Jako všude kolem - prameny minerálky

Tento pramen moc solí nemá a vše kolem je zelené

Hnědá barva je způsobena huminovými kyselinami

Kolem hlavního pramene bývají vedlejší

červená barva jsou sole železa

Bubliny vytvářejí abstraktní obraz

Pokud jste nešli zadem a koupili si vstupenku, použijete ji při návštěvě Muzea dinosaurů.

Karel Drábek

Karel DrábekRe: NULI23:379.5.2013 23:37:19
Karel DrábekRe: Paul Sulc23:349.5.2013 23:34:11
NULIImaginace, jiný svět, neznámá14:369.5.2013 14:36:32
Paul SulcDiky za pekny clanek a hezke fotografie.02:469.5.2013 2:46:19
Jaroslav ChudáčekDíky za zajímavý a pěkný článek08:196.5.2013 8:19:26
Karel DrábekRe: Zip21:204.5.2013 21:20:05
ZipKrásné, díky :-)21:134.5.2013 21:13:00
Karel DrábekRe: All.21:104.5.2013 21:10:16
Marek TrizuljakVynikající článek i fotky19:104.5.2013 19:10:42
janvargulič..nejlépe si člověk na hlavu odpočine..18:564.5.2013 18:56:52
Saltos AlimTak vida17:394.5.2013 17:39:30

Počet příspěvků: 12, poslední 9.5.2013 23:37:19 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
10,35

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.