Kámen vypravuje

neděle 28. duben 2013 15:28

Kousek od budovy České televize v Praze na Kavčích horách ležel nenápadný kámen. Oválný, krásně se dal uchopit do dlaně. A vypravuje svůj příběh. Nevěříte?

DSCN6253.jpg

Začalo to asi před 458 miliony let. Budoucí Český masiv byl tehdy daleko na jižní polokouli, v blízkosti prakontinentu Gondwana. Z okolních ostrovů byl do moře snášen písek. Původní zrnka písku jsou v kameni stále rozlišitelná. Jsou to vlastně obroušené krystalky obyčejného křemene. Ostatních minerálů je minimum, daly by se rozlišit pouze pod mikroskopem.

hranec6.jpg

Na 10x zvětšeném povrchu jsou vidět původní zrna písku

Moře nebylo hluboké, ve vrstvě písku si vytvořili doupata mořští červi. Jsou to jednoduché rourky, orientované kolmo na někdejší mořské dno.  

hranec4.jpg

hranec3.jpg

Doupata mořských červů jsou zřetelná jak na podélném, tak příčném průřezu.

Nad pískem se usazovaly další sedimenty, ten se v hloubce za velkých tlaků a vyšší teploty zpevnil. Jednotlivé krystalky křemene dorůstaly a pevně se vzájemně spojily – vznikl křemenec. Když došlo k vrásnění (variské vrásnění, před 380 – 280 miliony let), byl již někdejší písek pevným kamenem. Praskl, ale vydržel a prasklina se vyhojila.

hranec5.jpg

Hornina byla rozlomena, prasklinu vyplnily drobné krystalky křemene. Je světlejší a méně pevný než okolí. Při zvětrávání se projevuje jako nápadná rýha.

Po mnoho milionů let se pak zdánlivě nic nedělo. Větší část Českého masivu byla, až na krátkou epizodu na konci druhohor, oblastí pevniny a snosu. Horniny se tak z hlubších částí kůry dostávaly až na povrch. Protože křemenec je velmi pevná hornina, mohl být náš kámen i součástí nějaké skály. Někdy na začátku čtvrtohor, před necelými 2 miliony let, se při větrání oddělil od ostatní horniny.

Vypadal jako všechny ostatní kameny – hranatý, s drsnými plochami. Od ostatních kamenů se ničím nelišil. Jeho příběh však zdaleka nekončil. Gravitace, voda, a možná i mrznutí a tání jej dopravily do řeky, která se dnes jmenuje Vltava. Ta jej opracovala na valoun. Zároveň jej přemístila na nové místo.

hranec1.jpg

Část povrchu valounu je stále patrná. Je drsnější, než okolí. Zároveň je zřetelně vidět, že kámen byl původně kulatější, než je dnes.

Místo nálezu kamene je vysoko nad dnešní řekou. Ta se v průběhu čtvrtohor dokázala zaříznout do hloubky desítek metrů. Zařezávání bylo nepravidelné. Po dlouhé době relativního klidu došlo ke zvýšení průtoku a následné erozi. Kolem řeky jsou proto plošiny – terasy. Odpovídají chladným obdobím čtvrtohorní doby ledové. 

Chladná období byla suchá. Dá se konstatovat, že u nás byla studená poušť, s minimem vegetace. V takových podmínkách silně působí větrná eroze. Drobné částečky hnané větrem postupně obrušují kameny na povrchu. Zároveň je vyhladí, vzniká na nich „pouštní lak“.

Kámen má na sobě vyhlazené plošky. Každá ploška vznikala tak dlouho, dokud se kámen neposunul. Můžeme určit, že změn bylo více než 10. Jakost vyhlazení je závislá na době, po kterou větrem hnaný prach, písek a ledové krystaly kámen obrušovaly.

hranec2.jpg

Žádná vzácnost, podobných kamenů je všude kolem nás spousta.

Kámen trochu připomíná pěstní klíny, jaké vyráběl člověk ve starší době kamenné. Vznikl však čistě přírodními procesy. Přesto má na sobě stopu, poškození, které zavinil člověk. Malá část kamene je odštípnuta. Jedná se o náhodné, neúmyslné odštípnutí. Podle ostrohranných okrajů jde o poměrně nedávné poškození. Můžeme se jen dohadovat, co poškození způsobilo. Nejpravděpodobnější je náraz železného předmětu, nejspíše krumpáče.

Křemenec je často se vyskytující hornina. V okolí Prahy se lámal v mnoha lomech. Pro svou tvrdost se používal na dlažby. Kostky se však postupně obrušují do podoby motoristy tolik proklínaných „kočičích hlav“.

Doupata mořských červů jsou někdy krásně vidět na zmíněných „kočičích hlavách“. Přímo v hornině jsou např. v Praze v Motolském údolí, nebo v okolí Řevnic.

Kameny ohlazené větrem nazývají geologové hrance. Jsou zcela běžné, nejčastěji je u nás najdeme jako pozůstatek po době ledové obvykle na kamenitých terasách řek a potoků. Ukazují na suché, pouštní klima.

Hrance se vyskytují nejen na Zemi, ale i na Marsu. Jsou tam pevné jemnozrnné horniny a pouštní klima, tedy základní předpoklady pro jejich vznik. Je tedy pravděpodobné, že hranec bude mezi prvními kameny, které budou z Marsu přivezeny na Zemi. Že by ale snad obsahovaly nějaké stopy po organizmech větších než bakterie je pochybné.

04oaglg-original.jpg

Hranec ma Marsu. Hornina není tak kompaktní, jako křemenec, proto nejsou plochy dokonale ohlazeny (Foto NASA).

Jak vidíte, jde o docela obyčejný kámen. 

Karel Drábek

Jirka B.Pane Drábku, dnes jsem tam byl. Na Rasovně.21:211.5.2013 21:21:40
NULINenapadaly mne takové kombinace13:481.5.2013 13:48:13
Karel DrábekRe: Jirka B.09:0229.4.2013 9:02:02
Jirka B.Děkuji za informaci08:0729.4.2013 8:07:36
Karel DrábekRe: Jirka B.17:4828.4.2013 17:48:51
Karel DrábekRe: Jirka B.17:0928.4.2013 17:09:02
ZipMoc pěkné,16:4528.4.2013 16:45:50

Počet příspěvků: 9, poslední 1.5.2013 21:21:40 Zobrazuji posledních 9 příspěvků.

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
14,55

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.