Tady všude bylo moře - Besedické skály

sobota 14. září 2013 13:17

Kdyby se státy porovnávaly podle přírodních fenoménů, jsme v pískovcových útvarech jednoznačně světová velmoc. Jsou na Děčínsku, Českém ráji, severovýchodních Čechách, najdeme je v menším provedení třeba i v Praze. 

Článek volně navazuje na předchozí (Když moře zaplaví pevninu). V křídě (poslední období druhohor) došlo k zaplavení velkých částí pevniny mořem, které stouplo o 200 – 300 m. Pevnina tehdy zaujímala pouhých 18% zemského povrchu (pro srovnání – dnes je to přes 29%). Tato záplava se nevyhnula ani našemu území.

Zelená barva na přehledné geologické mapě jsou druhohory, naprostou většinou křída. Od jejího konce uplynulo 65 milionů let, takže je pochopitelné, že část sedimentů byla snesena, naopak část je jich skryta před mladšími usazeninami (vlastně by stačilo napsat, že původní rozsah křídových sedimentů byl větší). 

Nejdříve se začaly usazovat slepence, pískovce, jílovce, tedy materiál přinášený do prohlubující se pánve vodními toky. Místy dokonce vznikly slojky nekvatitního uhlí. Postupně sem pronikalo moře. Vznikly lagunární a příbřežní sedimenty, většinou pískovce. Prohlubování moře pokračovalo, při menším přínosu materiálu z pevniny vznikly tmavší prachovce a jílovce. Postupně byla vyplněna všechna nižší místa, proto známe nadložní prachovité vápnité slínovce (obvykle nazývané opuky) téměř z celého území pánve. V místech přínosu písčitého materiálu jsou zastoupeny pískovci.

Naše skalní města jsou vytvořena v kvádrových pískovcích. Jde o sedimenty migrujících podvodních dun, nebo o mělkovodní delty, které pronikly od severu daleko do pánve. Která interpretace je správná není bezpečně rozhodnuto. Další postup moře měl za následek usazení slínovců, prachovců a místy i vápenců. Klesání celého prostoru se projevilo příměsí nerozloženého horninového materiálu (např. živců).

Moře po 10, maximálně 12 milionech let opět ustoupilo. Od té doby sedimenty opět postupně zvětrávají a jsou z celé oblasti odnášeny. Proto je málo informací o nesmladších křídových usazeninách. Některé však byly objeveny v zakleslých krách pod Českým středohořím. 

Český masiv prošel ještě další tvrdou zkouškou. Na evropskou kontinentální desku na jihu narazila deska africká. Důsledkem této srážky jsou Alpy a Karpaty. Český masiv sice popraskal, na více místech došlo i k sopečné činnosti, ale vydržel. Křídové sedimenty jsou stále uloženy přibližně vodorovně. Výjimky, kdy došlo jejich výraznému naklonění jsou vzácné (příkladem mohou být Sušské skály).

Vzhledem k tomu, že každé ze skalních měst má svoji specifickou krásu, byl výběr obtížný. Besedické skály jsem nakonec zvolil vzhledem k možnosti projít si je po naučné stezce s výborně zpracovanými panely. Na některá další skalní města se podíváme jindy.

Besedické skály jsou na jižní a západní straně kopce Sokol. Jde vlastně o několik skupin skal. Asi před 20 miliony let nastala další etapy vývoje zdejší krajiny. Erose začala odnášet to, co se v křídovém moři usadilo, a pochopitelně i to, co vzniklo později. Už 10 milionů let se odnosu aktivně účastní i řeka Jizera. Tak aktivně, že dnes teče asi 300 m níž, než je vrchol Sokola. Rozpukané pískovce rozrušuje nejen voda, ale i kořeny stromů a hlavně gravitace. Na kolmých stěnách lze pak pozorovat vrstevnatost a rozpukání pískovců, jejich tmel, strukturu, způsob zvětrávání atd.

Kam se ale celé to ohromné množství zvětralého materiálu podělo? Dvacet milionů let je dlouhá doba. Písek odtud se dostal do Polabí a dál do Německa. Opět se vrátil do moře. V Polabí se dokonce těží ve více pískovnách. Jemný písek vyvál vítr během doby ledové a vytvořil z něj duny. Víc si o tom povíme příště.

Besedicke_skaly01.JPG
Zvětralé pískovce obsahují jen málo živin. Proto na nich převládají borové lesy s podrostem borůvek
 
Besedicke_skaly02.JPG
Zvětráváním se rozšiřují pukliny v pískovci
 
Besedicke_skaly03.JPG
Postupně se oddělují jednotlivé skály
 
Besedicke_skaly04.JPG
Zdánlivě malé pukliny jsou ve skutečnosti několik metrů hluboké
 
Besedicke_skaly05.JPG
Plošina má na okraji kolmé stěny skal
 
Besedicke_skaly06.JPG
Skály mají nejrůznější tvary, podle kterých dostaly názvy
 
Besedicke_skaly07.JPG
Na vyhlídky vedou zabezpečené cesty
 
Besedicke_skaly08.JPG
 Tam dole teče Jizera
 
Besedicke_skaly09.JPG
Pohled na Malou Skálu
 
Besedicke_skaly10.JPG
Sesouváním skal vznikají i puklinové jeskyně
 
Besedicke_skaly11.JPG
Písek je bílý nebo žlutý, načervenalé barvy jsou sloučeniny železa, zelená řasy
 
Besedicke_skaly12.JPG
 Některé pukliny jsou zavaleny balvany
 
Besedicke_skaly13.JPG
Na dno puklin se dostane jen málo světla. Takové prostředí většině rostlin nevyhovuje
 
Besedicke_skaly14.JPG
Cesta bludištěm může nečekaně končit
 
Besedicke_skaly15.JPG
Bludiště se mění - vznikají nové cesty, staré se zavalují
 
Besedicke_skaly16.JPG
 Na skalách je patrné vodorovné zvrstvení
 
Besedicke_skaly17.JPG
 Tato puklina je dál neprůchodná
 
Besedicke_skaly18.JPG
Méně odolné vrstvy rychleji vyvětrávají
 
Besedicke_skaly19.JPG
 Časté jsou převisy
 
Besedicke_skaly20.JPG
 Železitá část pískovce
 
Besedicke_skaly21.JPG
 Voštiny (aeroxysty) - jamkovité vyvětrávání povrchu pískovců
 
Besedicke_skaly22.JPG
Vyvětrávání zvýraznilo původní vrstevnatost
 
Besedicke_skaly23.JPG
 Detail předchozího snímku
 
Besedicke_skaly25.JPG
 Voštiny vytvářejí přírodní ornamenty
 
Besedicke_skaly26.JPG
 Velké voštiny vytvářejí v pískovci dutiny
 
Besedicke_skaly28.JPG
 Nakloněné skály na okraji plošiny
 
Besedicke_skaly29.JPG
 Jak dlouho tu bude tahle skála? Deset, sto, nebo víc let?
 
Besedicke_skaly30.JPG
 Stačí trocha světla a skála se zazelená mechy a řasami
 
Besedicke_skaly31.JPG
 Na okraji svahu jsou napadané balvany
 
Besedicke_skaly32.JPG
 Šikmé vrstvy ukazují, že jde o velký odpadlý balvan
 
Besedicke_skaly33.JPG
 Cesta jen pro štíhlé a štíhlejší
 
Besedicke_skaly34.JPG
 Přírodní chrám
 
Besedicke_skaly35.JPG
 Tam venku svítí sluníčko
 
Besedicke_skaly36.JPG
 Kořeny stromů postupně rozšiřují pukliny
 
Besedicke_skaly37.JPG
Zaoblené tvary skal jsou podmíněny jílovitým tmelem pískovce
 
Besedicke_skaly38.JPG
Kapradí má minimální nároky na světlo a živiny

 

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy