Roudný – kopec plný zlata

neděle 6. říjen 2013 07:43

Nejdříve lidé zlato nacházeli v naplaveninách řek a potoků. Pak se za ním vydali ke zdroji, do kopců a hor. Nakonec se kvůli němu zavrtali hluboko pod zem.  

Podle archeologických nálezů zlatých předmětů se u nás zlato těžilo již na konci doby kamenné. První velký rozmach těžby byl (jak jinak) již za Keltů. Rýžovalo se na řadě míst v náplavech řek a potoků. Z té doby je známo i dobývání zlata ze zlatonosných křemenných žil. Keltové zlato používali na výrobu šperků a kultovních předmětů, měli i své vlastní zlaté mince. Kolik zlata dokázali vytěžit lze jen odhadovat, poravděpodobně to bylo během tří století asi 20 tun.

Další rozmach těžby přišel se slovanským osídlením. Bylo obnoveno rýžování na starých místech – na Otavě a Blanici, prospektoři postupovali výše do hor. Vznikala hornická města, ze zlata z Krásné Hory byla zhotovena královská koruna pro Přemysla Otakara II., Karel IV. koupil za zlato Braniborsko. Husitské války vedly prakticky k přerušení těžby zlata, která se v následujících stoletích jen pomalu vzpamatovávala. Postupně byly obnoveny některé staré doly a otvírány doly nové.


Že je v okolí Roudného zlato, věděli již Keltové, kteří je rýžovali na Blanici a jejích přítocích, na samotném Roudném se začalo těžit ve středověku. Nejprve asi z povrchu, pak se horníci pustili do hlubinné těžby. Hlavním obdobím těžby byl ale konec 19. století a zejména roky 1904 – 1930, kdy zde bylo vytěženo 5770,16 kg ryzího zlata. I když od té doby byly činěny pokusy k obnovení těžby a po válce byl proveden podrobný průzkum, ke znovuotevření ložiska nedošlo. V 90. letech žádaly o povolení dalšího průzkumu společnosti McHarrison, Fargo Minning a Prisma. Povolení k průzkumu a případné další těžbě nedostaly.  

Stopy po těžbě jsou patrné na první pohled. Haldy hlušiny dnes tvoří kopečky se zářezy, které do nich vyhloubila vody po deštích. Dnes jsou již zpevněné a porostlé lesem. Na některých místech došlo k propadům a zavalením podzemních prostor. Část staveb již zcela zmizela, část je v rozvalinách. Skládka kalů zarůstá, přestože je chráněna (vyskytují se zde vzácné druhy hmyzu a rostlin).  

Po území někdejšího dolu vede naučná stezka. Vede místy bývalých provozů těžby a zpracování zlata. Dokonce můžete najít zlomky tyglíků, ve kterých se zlato tavilo. Bylo ho zde vytěženo více než 7 t. Jen na skládce kalů je ho ještě asi 700 kg. Nedělejte si však naději, že nějaké zlato uvidíte. Bylo rozptýleno v hornině, větších kousků se našlo jen málo.

Přesto jdete po pokladu. Předpokládá se, že v zemi je tu stále až 30 tun zlata.  

1.gif
dul.jpg
 Důl v době největší těžby
 
mapy.jpg
 Začátek naučné stezky. Kliknutím se dostanete na mapu
 
DSC04182.JPG
 Důlní vozík je využit jako poutač. 
 
DSC04190.JPG
 Staré haldy jsou porostlé lesem
 
DSC04187.JPG
 A v tom lese roste spousta hub
 
DSC04198.JPG
 Důl měl i vlastní hotel. Ten dnes slouží jako ústav sociální péče
 
DSC04205.JPG
 Zbytky bývalé louhovny. Zlato se získávalo pomocí kyanidu
 
DSC04208.JPG
 Kalojemy obsahují jemně mletou horninu - v podstatě písek
 
presyp.jpg Roudny.jpg
Písečný přesyp u Píst Halda zlatodolu Roudný

Halda zlatodolu Roudný je velmi podobný biotop jako na přirozeně vzniklém přesypu u Píst

DSC04210.JPG
 Kalojemy postupně zarůstají. Jde o chráněné území s výskytem vzácných druhů hmyzu
 
DSC04232.JPG
 Zbytky bývalé laboratoře
 
DSC04283.JPG
 Zlomek tyglíku, ve kterém se tavilo zlato. 
 
DSC04236.JPG
 Jen zarostlé zdi ukazují na budovy někdejších dolů
 
DSC04243.JPG
 Cesta je až nečekaně pečlivě upravena
 
DSC04248.JPG
 Stará štola vyplněná hlušinou
 
DSC04249.JPG
 Vydobytá žíla
 
DSC04254.JPG
 Když se část povrchu propadne, objevují se staré štoly
 
DSC04271.JPG
 Přímo tady byla jedna ze šachet
 
DSC04275.JPG
 Hornická kolonie - domy stále dobře slouží k bydlení
 
DSC04281.JPG
 Středověké haldy po propírání rudniny
 
DSC04265.JPG
 Na starém kališti je dnes dětské pískoviště

Naučnou stezku zde vybudovala ČSOP Vlašim.


 

Materiály:

Ing. Václav Zemek: Historie zlatodolu Roudný

Petr Morávek et al. Zlato v Českém masívu

Panely naučné stezky 

Karel Drábek

Marek TrizuljakPřeslička mne zaujala15:549.10.2013 15:54:47
Pavel MalečekZlato důvod rvačky o Čechy20:428.10.2013 20:42:26
Ivana F.Zajímavý a poučný blog.19:328.10.2013 19:32:42
Karel DrábekRe: Marek Trizuljak19:198.10.2013 19:19:17
Marek TrizuljakMoc pěkný zlatokopecký blog18:528.10.2013 18:52:58
Karel DrábekRe: Zip17:107.10.2013 17:10:06
ZipHezké...16:487.10.2013 16:48:03

Počet příspěvků: 7, poslední 9.10.2013 15:54:47 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
10,88

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.