Slánská hora

středa 2. duben 2014 09:46

Slánská hora je erodovaný zbytek třetihorní sopky. Ve starém lomu můžeme vidět její vnitřní stavbu, lávové proudy mají nápadnou sloupcovitou odlučnost. 

Současně s Českým středohořím vyvřela i Slánská hora. Od Slaného je to slušný kopec, ale z druhé strany jen nepatrný pahrbek. Kdysi, než byla poškozena lomem, z ní v zimě dokonce v zimě unikaly bílé páry. Bylo to způsobeno trhlinami a puklinami ve skalním masivu. Vzduch se v nich ohříval a stoupal k vrcholu kopce, kde se z něj po smíchání s vnějším studeným vzduchem vysrážela pára. V kopci je dodnes řada puklinových jeskyní. Lom na jihovýchodní straně ukazuje vnitřní stavbu čedičové hory. Podle některých názorů jde o zbytek lávového jezera. Dno lomu je dnes rekultivováno a osázeno stromy. Na lomové stěně hnízdí poštolky.

Ze slaných pramenů, podle kterých získalo město své jméno, zbývá poslední. Je přímo pod horou, na její severní straně. 

Čedičová láva při tuhnutí popraskala – vznikly čedičové sloupy. Jsou zpravidla uspořádány kolmo k původnímu) povrchu. Cesta se proplétá mezi skalami, připomíná bludiště.

Hora je porostlá smíšeným lesem. Na jaře zde kvetou jaterníky, fialky a orseje. Na obnažených skalách je nápadná žlutá tařice skalní a některé druhy rozchodníků a lomikamenů. Pestrost druhů ovšem je ovšem menší, než v Českém středohoří. Místo je ji významným útočištěm a hnízdištěm ptactva.

Slánská hora je také významným archeologickým nalezištěm. Sídlil na ní neandrtálec (dnes jej nepovažujeme za našeho přímého předka ale pouze za příbuzného). Nástroje – sekáče, drasadla a úštěpy se však nezachovaly na původním místě. V poslední době ledové zmrzlá půda v létě roztávala a klouzala po svahu. Spolu s různým kamením se tak na úbočí hory dostaly i tyto archeologické nálezy. Stáří je ovšem úctyhodné (asi 180 000 let), kulturu označuji archeologové jako mousterien podle klasického naleziště ve Francii

Další osídlení už patří usedlým zemědělcům. Archeologové našli nástroje nádoby z mladší doby kamenné, bronzové i železné, doklady o životě v době stěhování národů a ovšem i doklady přítomnosti Slovanů. Asi bychom věděli víc, kdyby značnou část nálezů nezničil čedičový lom. Dnes je již Slánská hora chráněna jako přírodní památka.

Z naučné stezky jsou výhledy na město Slaný a okolí. Město má jméno podle slaného pramene, který zde vyvěral. Václav II. Slaný založil jako královské město na místě starší osady někdy kolem r. 1 300. Dominantou města je gotický děkanský chrám sv. Gotharda ze 14. století. Původně zde byla románská basilika.

Za husitských válek Slaný, stejně jako Louny a Žatec, podporoval Pražany. Největší rozvoj města byl za vlády Jiřího z Poděbrad. Za odboj proti Habsburkům byl v r. 1547 městu konfiskován majetek. O necelých sto let později byl Slaný prodán Martinicům. Královským městem se znovu stal až v r. 1884.

Podobně jako u Kladna, i u Slaného se těžilo černé uhlí. Zdejší uhelná sloj (tzv. kounovská) byla mladší, méně mocná ne tak kvalitní. Přímo nad slojí byla tzv. švartna, hořlavý jílovec s velkým podílem organického uhlíku. Vznikla jako hnilokal v někdejším jezeře. Ve švartně se nalezlo velké množství zkamenělin, především sladkovodních žraloků, ryb, obojživelníků a plazů. Švartnu využívali již Keltové. Nepoužívali ji ovšem k topení nebo v ní nehledali zkameněliny, ale vyráběli z ní černé náramky. V okolí Slaného a Nového Strašecí se našly celé dílny. O výrobky byl asi velký zájem – nalezly se i ve Francii.

Kounovská sloj je vytěžená, ale v hloubce se tu skrývají ještě další uhelné sloje. U Slaného byla vyhloubena šachta, k těžbě nakonec nedošlo. Zásoby černého uhlí nadále zůstávají nedotčené v hloubce stovek metrů pod povrchem.

Geologická mapa na Česká geologická služba: Mapová aplikace

Slanska_hora_01.jpg
 Cesta svahem Slánské hory
 
Slanska_hora_02.jpg
 Čedič má sloupcovitou odlučnost
 
Slanska_hora_03.jpg
 Na svahu jsou skály a sesuté bloky čediče
 
Slanska_hora_04.jpg
 Mezi sesutými bloky se klikatí cesta vzhůru
 
Slanska_hora_05.jpg
 Čedičové sloupy jsou několik metrů dlouhé
 
Slanska_hora_06.jpg
 Čedič ve starém lomu je možná zbytek někdejšího lávového jezera
 
Slanska_hora_07.jpg
 Průřezy čedičových sloupů
 
Slanska_hora_08.jpg
 Na zbytku skalní stepi roste šalvěj
 
Slanska_hora_09.jpg
 Slaný ze Slánské hory
 
Slanska_hora_10.jpg
 Střed města

 

Související články

Do nitra sopky

Za sopkami nemusíme jezdit daleko. Máme jich u nás spoustu. A u některých můžeme nahlédnout i přímo dovnitř, do míst, kde vyletoval sopečný popel a vytékala láva.VÍCE ]

 

 

 

Panská skála

Příroda dokáže fantastické věci. Abychom je však mohli vidět, je někdy nutná lidská pomoc. Celou řadu nádherných míst máme jen proto, že je lidé dotvořili – třeba těžbou kamene v lomech. VÍCE ]

 

 

 

Pro diskusní příspěvky, které nesouvisí s tématem článku, použite laskavě níže uvedenou Návštěvní knihu.  Návštěvní kniha

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy