Poklady na stříbrných jezerech

úterý 14. červen 2016 23:44

5 řek, 16 velkých a několik menších jezer, 140 vodopádů, 20 jeskyní - to je národní park Plitvická jezera v Chorvatsku. V r. 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO.

Kdysi dávno postihlo tuto oblast velké sucho. Potoky a řeky vyschly. Lidé se v zoufalství modlili za kapku vody. Nakonec je vyslyšela Černá královna. Přivolala dlouhotrvající bouři, při které vznikla jezera. Může na tom být trocha pravdy? Za sucha mohou vyschnout i velké řeky. A spodní čtyři jezera vznikla skutečně rychle – provalením stropů jeskyní.

Když budeme pátrat, skoro všude narazíme na českou stopu. Spolek za zkrášlování Plitvických jezer založil akademik Gustav Janeček (30.11.1848 – 8.9.1929), řádný profesor chemie na univerzitě v Záhřebu. Pamětní desku mu v parku umístili chorvatští Češi. Národní park byl vyhlášen v r. 1949, až v r. 1979 byla Plitvická jezera zapsána na seznam UNESCO. Zdaleka ne vše v parku je přístupné veřejnosti. Proslýchá se, že je zde louka se 42 druhy orchidejí, na jiné roste 16 druhů lilií. Má zde být i jeskyně s velkými podzemními jezery. Horší je, že zde podle internetových informací mohou být v lesích miny, jako pozůstatek po občanské válce. 

Podzemní voda vždy obsahuje rozpuštěné minerální látky. Jednou z nich je uhličitan vápenatý, docela obyčejný vápenec. Velmi zjednodušeně (i když s trochou nepřesnosti) lze říci, že obyčejný oxid uhličitý, který je ve vodě vždy obsažen, zvyšuje rozpustnost uhličitanu vápenatého. Když pak z vody oxid uhličitý uniká, nebo je spotřebován rostlinami případně se zvýší teplota, jeho rozpustnost se snižuje. Uhličitan vápenatý se pak z vody vysráží. Vzniká tak hornina obvykle nazývaná pěnovec. Pěnovec často tvoří hrázky a hráze, přes které voda přetéká v peřejích nebo vodopádech. 

Na některých místech je to jako v pohádce – co spadne do vody, to zkamení. Zkameněliny v pěnovci vznikají tak, že každý předmět je ve vodě obalen vysráženým uhličitanem vápenatým. Může to být list, větévka, ale třeba i korunka od pivní lahve. Mechy často nahoře ještě rostou, ale dole jsou již zkamenělé.

Z filmu známe poklad na Stříbrném jezeře. Ale těch pokladů je tu mnohem víc. Staší se jen dívat. 

DSC00669.JPG
 Říčka Plitvice vstupuje do kaňonu vysokým vodopádem
 
DSC00672.JPG
Voda padá v několika proudech
 
DSC00686.JPG
Tento vodopád skálu čistí, ostatní zde skálu tvoří
 
DSC00689.JPG
Vodní tříšť - blíž už fotografovat nelze
 
DSC00677.JPG
Barva jezer je proměnlivá, jen té stříbrné je málo
 
DSC00695.JPG
Rostliny, řasy, bakterie a pohyb vody pomáhají vytvářet hráze a hrázky jezer a jezírek
 
DSC00698.JPG
Spodní jezera vznikla propadnutím stropů jeskyní
 
DSC00701.JPG
Jeskyní je tu hodně, některé znají jen místní
 
DSC00708.JPG
Údolí je ve spodní části sevřené mezi skalami
 
DSC00713.JPG
 Malé i větší hrázky zadržují vodu
 
DSC00724.JPG
 Mezi jezery jsou vodopády a kaskády
 
DSC00732.JPG
Živá voda
 
DSC00736.JPG
Cesty kolem jezer jsou pohodlné a upravené
 
DSC00742.JPG
U břehu je spousta ryb - chytat se ovšem nesmí
 
DSC00743.JPG
Voda je tak čistá, že na fotografii není vidět
 
DSC00755.JPG
Běžně tu roste orlíček
 
DSC00777.JPG
Kačer flegmatik
 
DSC00780.JPG
 I to je jeskyně, vznikla v pěnovci
 
DSC00787.JPG
Z tekoucí vody se sráží pěnovec
 
DSC00809.JPG
 Polibte princeznu
 
DSC00821.JPG
Loďky na jezerech jsou používané jen zřídka
 
DSC00826.JPG
 Peřeje
 
DSC00835.JPG
 Malé vodopády
 
DSC00836.JPG
 Větší vodopády
 
DSC00840.JPG
 Velké vodopády
 
DSC00844.JPG
 A ještě větší vodopády...
 
DSC00847.JPG
 ...se střídají s jezery a jezírky
 
DSC00848.JPG
 Některé jsou vidět dobře
 
DSC00854.JPG
 Některé se ztrácí mezi listím
 
DSC00855.JPG
 A k některým se musíte proplazit křovím (je to ovšem zakázáno)
 
DSC00863.JPG
 Každá kaskáda je jiná
 
DSC00864.JPG
 A každá ná svůj půvab
 
DSC00867.JPG
Za vyšší vody si promáčíte boty a ponožky
 
DSC00871.JPG
 Některé kaskády máme skoro stejné i u nás
 
DSC00875.JPG
 Někdy zarůstají lesem
 
DSC00876.JPG
 V klidnějších místech vše, co spadne do vody, obalí pěnovec
 
DSC00877.JPG
Jsou i jezera tmavá, skoro černá
 
DSC00888.JPG
 Polštáře mechů jsou nahoře zelené, dole se mění v kámen
 
DSC00895.JPG
 Voda klidná
 
DSC00898.JPG
 Voda divoká
 
DSC00902.JPG
 A jen konipas si hlídá své místo
 
DSC00906.JPG
 I malá hrázka postupně roste
 
DSC00907.JPG
 Nad hrázkou vzniká jezírko
 
DSC00913.JPG
Až se vysráží víc pěnovce, vznikne vodopád
 
DSC00914.JPG
Tady roste i kámen
 
DSC00921.JPG
 A časem zkamení i loďka

Pokud snad chcete víc fotografií, jsou na Rajčeti. Máte možnost si je zvětšit na celou obrazovku a nastavit si ruční nebo automatické prohlížení. 

Diskutovat můžete i zde. Prosím, dejte přednost této diskusi hlavně tehdy, pokud budete psát své vyjádření až po několika dnech od publikování článku. Na nový příspěvek dostávám upozornění a mohu reagovat.

Blanka: Georg Friedrich Händel - Koncert B-moll pro harfu HWV 294, No.6 1.část Andante - Allegro, harfa - Marie-Claire Jarnet - zaposlouchejte se do jiskřivých hrstí tónů harfy a uvidíte, jak stříbropěnná voda vytváří nadýchaný minerál, který postupně mohutní a sílí, mění se ve skálu, přes kterou proud vody zurčí, později burácí a řítí se střemhlav do propasti. I autor hudby je ve svém oboru podobná "skála", na které lze stavět a přes kterou vodní tříšť tónů letí do světa.  

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy