Bořeň

sobota 16. květen 2015 18:55

Bořeň vznikl asi před 34 miliony let, když do druhohorních vrstev proniklo znělcové magma. Po jeho utuhnutí trvalo ještě miliony let, než eroze odstranila sedimenty a zůstala jen masa vyvřeliny - znělec.

Český masiv v třetihorách odolával tlaku Alp, které se vrásnily na jihu. Jako celek vydržel, ale místy došlo k jeho rozlámání a posunu podle zlomů, pohyby se projevily i na některých starších zlomech. Podkrušnohorská pánev poklesla a vytvořila se v ní jezera a bažinaté lesy – základ dnešních slojí hnědého uhlí. Oblast Českého středohoří postihla sopečná činnost. Roztavená hornina (magma) pronikla jako láva na povrch, nebo utuhla pod povrchem.

Mohutný znělcový vrch – Bořeň je nápadnou dominantou nejzápadnější části Českého středohoří. Masa vyvřeliny vytvořila v hloubce bochníkovitý útvar, který geologové nazývají lakolit. Okolní horniny byly měkčí, zvětraly a postupně byly odplaveny. Tím došlo k odkrytí lakolitu. Tvrdí se, že jde o největší útvar tohoto druhu ve střední Evropě.

Při tuhnutí došlo k rozpukání znělcové masy. Ve spodní části kopce se hornina rozpadá deskovitě, v horní spíše sloupcovitě. Na vypreparování pevné horniny se z velké části podílela Bílina. Skály na vrcholu a okolních svazích většinou vznikly mrazovým zvětráváním, které bylo výraznější v chladných obdobích čtvrtohor. V té době došlo i k vytvoření suťových polí. Tento proces ještě stále pokračuje.

Bořeň je národní přírodní rezervace, ochrana území byla vyhlášena již v roce 1946. Najdeme tu množství teplomilných rostlin – bělozářku liliovitou, koniklec luční, mochnu písečnou, hvězdnici alpskou, tařici skalní a další. Ve skalách zde našel místo ke hnízdění výr velký, v lesích žije jezevec lesní a udáván je i výskyt sysla obecného.

O výstavbě horské chaty zde se uvažovalo již v roce 1914. První světová válka a nedostatek financí však vedly k tomu, že k otevření chaty došlo až v roce 1928. V chatě byla i horská služba, při výstupu na vrchol pomáhali i průvodci. Cesta nahoru a zpět trvala až 3 hodiny. Vystupovalo se však přímo od chaty, kudy vedla horská cesta, místy zabezpečená žebříky.

Z vrcholu je daleký rozhled. Na severu a západě panorama části Krušných hor, na západě Hněvín a Zlatník, na jihu Milá, Oblík a Hradišťany, na východě nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka. Nápadná je část severočeské uhelné pánve, kde probíhá povrchová těžba uhlí. Mizí tu celá krajina, včetně vesnic. Těžaři mají zájem o vytěžení co největší části ložisek uhlí, ekologové – vlastně tzv. nevládní ekologické organizace by zase preferovali co nejrychlejší ukončení těžby. K propagaci svých názorů používají nejrůznější prostředky. Skutečnost je taková, že podle zákona je ze zisku ukládána určitá částka určená k financování následné rekultivace. Čím více se tedy uhlí vytěží, tím více bude peněz na rekultivaci. Naopak rychlé ukončení těžby ponechává krajinu devastovanou. Zapomíná se i fakt, že uhelná sloj se na povrchu okysličuje a často dochází k jejímu vznícení. Uhasit takový požár je pak velmi obtížné. Pokud se v rámci rekultivací podaří prosadit zatopení lomů, dojde k částečné obnově jezera, které tu bylo v době vlastně nedávné. Jeho poslední zbytky byly vysušeny v roce 1834.

Hluboko dole je město Bílina, Vzniklo jako podhradí přemyslovského hradiska. Zámek je na místě někdejšího gotického hradu. Minerální prameny v okolí Bíliny (Kyselka) popisuje již kronikář Václav Hájek z Libočan. V polovině 18. století byly prameny vyčištěny, upraveny a voda se začala plnit do lahví. Tehdy zdejší lázně začaly konkurovat blízkým Teplicím. Velký lázeňský dům byl postaven na konci 19. století v pseudorenesančním slohu.  

Vše se mění, i názory na vznik Bořně. Po publikování mě upozornil pan Petr Dědeček na článek, ve kterém jsou prezentovány současné názory. Protože mi ho zaslal, můžete sami posoudit, jak se mění pohled geologů a jaké možnosti dnešní věda má. 

Článek je zde: Emplacement dynamics of phonolite magma into maar-diatreme structures — Correlation of field, thermal modeling and AMS analogue modeling data

 

Panu Petru Dědečkovi tímto děkuji za možnost doplnění článku. 

745.jpg
Lázně Kyselka - tedy spíše ruiny lázní
 
746.jpg
Bořeň má místy téměř kolmé skalní stěny
 
DSC08949.jpg
Mohutné znělcové sloupce
 
DSC08972.jpg
Rozpadem skály vzniklo kamenné moře
 
DSC08975.jpg
Střemcha v plném květu
 
DSC08950.jpg
Tařice skalní 
 
747.jpg
Tařice skalní zde roste nejen na skále, ale i na okolní stepi
 
751.jpg
Kolmé skály jsou i horolezeckým terénem
 
DSC08953.jpg
Skalnatý vrchol kopce
 
753.jpg
Koniklec luční
 
749.jpg
Skály pod vrcholem 
 
752.jpg
Vrchol - nadmořská výška 539 m, 340 m nad řekou Bílinou
 
748.jpg
 Skalní step pod vrcholem
 
DSC08956.jpg
 Opar kryje velkodůl Bílina, v pozadí Krušné hory
 
750.jpg
Želenický vrch a Zlatník, v pozadí Most
 
DSC08979.jpg
Lázně Kyselka teleobjektivem
Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy