Na konci 10. století vládl v přemyslovské části Čech Boleslav II. zvaný Pobožný. V době jeho vlády vznikly u nás první kláštery. Boleslav II. získal souhlas se zřízením pražského biskupství. Druhým biskupem se stal slavníkovec, vzdělaný mnich Vojtěch. Brzy se však Boleslav II. a biskup Vojtěch dostali do vleklých sporů.

Sídlem Slavníkovců bylo hradiště Libice nedaleko soutoku Cidliny s Labem. Nejstarší slovanské nálezy odtud pocházejí z 6. století. V polovině 10. století již mělo hradiště charakter knížecího sídla. Stál zde knížecí palác, nejméně tři chrámy, mincovna a několik hospodářských a výrobních objektů. V jeho severovýchodní části vzniklo velké sídelní seskupení.

Na podzim roku 995 vedl mladičký německý panovník válečnou výpravu proti pohanským Bodrcům. Do války spolu s ním vyrazily i dva sbory z Čech – jeden přemyslovský, druhý slavníkovský. Přemyslovci této situace využili k vyřízení účtů se svými soupeři. Ve výročí smrti sv. Václava – 28. září 995 nečekaně zaútočili ozbrojenci ve službách Boleslava II. na Libické hradiště. I když byl útok nečekaný, dobývání a vraždění trvalo dva dny. Vyvražděny byly i ženy a děti. Následně byla dobyta i ostatní slavníkovská střediska. Libici dostali do vlastnictví (snad za odměnu při dobývání) Vršovci. Byl zde vystavěn nový palác. Ironií historie je, že Vršovci byli vyvražděni v roce 1108. Na Libici tehdy zahynuli Bořej a Bošut. Hradiště pak bylo postupně opuštěno a zapomenuto.

Biskup Vojtěch, jeho bratr Soběslav a snad jejich nevlastní bratr Radim získali azyl v polském Hnězdně u Boleslava Chrabrého. Český stát byl likvidací Slavníkovců násilně sjednocen. Od té doby existuje zhruba ve stejných hranicích, jako dnes.

2.jpg 3.jpg 1a.jpg

Střep nalezený poblíž akropole hradiště - hrubá špatně vypálená keramika (vpravo zvětšený lom střepu) 

Území poblíž soutoku Cidliny a Labe bylo osídleno (i když přerušovaně) od mladší doby bronzové. Samotný areál hradiště a jeho okolí však byl v době příchodu slovanů neosídlený. Slované u nás využili teplotního výkyvu – bylo asi o 20 C tepleji než dnes a zřídili si pole i ve vyšších polohách. Odlesnění však vedlo ke splachování ornice. Situaci by dnešní ekologové určitě označili jako katastrofu. Přibylo povodní, které splachovaly ornici a ukládaly ji podél vodních toků. Na místě písčitých a štěrkových náplavů zde začaly růst lužní lesy.

Archeologové doložili, že valy zdejšího hradiště byly silné až 10 m. Z vojenského hlediska tedy značně předimenzované opevnění. V případě záplav však mohly sloužit i jako protipovodňová hráz.

DSC03994.jpg
Valy hradiště
 
DSC03995.JPG
 Křoví zdůrazňuje val hradiště
 
DSC03996.JPG
Na části valu jsou stromy
 
DSC03999.JPG
Rozhlédněte se po hradišti (kliknutím se panorama zvětší)
 
DSC03998.JPG
 Vstupní brána
 
DSC04007.JPG
 Slavníkovský palác
 
DSC04017.JPG
 Základy kostela
 
DSC04008.JPG
Základy jsou doplněny, zakryty deskami a interiér vysypán štěrkem
 
DSC04010.JPG
K úpravám lze mít připomínky, ale poskytují představu o vzhledu kostela
 
DSC04020.JPG
Detail rekonstrukce základů
 
DSC04012.JPG
Základy kostela (kliknutím se panorama zvětší)
 
DSC04013.JPG
 Na památku vyvraždění Slavníkovců je tu prostý dřevěný kříž
 
DSC04022.JPG

Bronzové sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima  (autoři Marie a Vojtěch Adamcovi). 

DSC04025.JPG
Na části hradiště je dnes pole

Praktické poznámky:

Pokud se na Libici vypravíte, máte možnost projít i nově zřízenou naučnou stezku. 

K dopravě je optimální použít vlak.

Z Libice lze dojít lužním lesem do Velkého Oseka nebo do Poděbrad. 

Vše je snadno dostupné i pro cyklisty, převýšení je minimální.


Související články

Sv. Vojtěch - národní patron

 

Pavel Konzbul

 

"Muž strachu, který se modlil."