Největší český lužní les

úterý 5. květen 2015 07:00

Moraváci snad prominou. Mají lužní lesy větší, druhově pestřejší, i těch archeologických památek je tam víc. V Čechách je největší komplex lužního lesa chráněn v NPR Libický luh. 

Labe (a jeho přítoky) zanášelo své údolí štěrky a písky. Kolem roku 1000 n. l. nastala změna. Začala se ukládat splavená hlína z výše položených míst, tím se vytvořila mocná vrstva hlín. Řeka meandrovala, došlo k zaplnění starých ramen, ale stále se vytvářela nová. Některá vyvýšená místa, jako písečné duny, se zachovala dodnes. 

...
Současná mapa a mapa z 19. století. Labe bylo regulováno a napřímeno (zdroj Mapy.cz).      

Na náplavech vyrostl les. Označujeme ho jako měkký luh – byl tvořen hlavně vrbami, topoly a olšemi. Pravidelné záplavy, změny koryta, zanášení a tvorba nových tůní vedla k rozrůznění stanovišť. Dnes zde však měkký luh najdeme jen na několika místech. Převládajícím typem lesa je tvrdý luh, ,s duby, jasany a jlmy. Regulace Labe dokončená v minulém století vedla ke snížení hladiny spodní vody, téměř zmizely záplavy a tedy i tvorba nových tůní a ramen.

Dřív, než listí stromů zastíní půdu, vykvétá řada zdejších rostlin. Některé z nich, jako dymnivka dutá nebo česnek medvědí jso zde skutečně v ohromném množství. Nápadný je i orsej jarní. Hojné jsou i sasanky – sasanka hajní a sasanka pryskyřníkovitá. Vzácné jsou pryskyřník velký, bazanovec kytkokvětý a kruštík nachový. Na konci léta vykvétá kruštík polabský, který je vázán na topoly (dokonce i na nepůvodní druhy). Když byl v roce 1978 popsán, předpokládalo se, že jede o endemita, který se jinde nevyskytuje. Naštěstí to byl mylný předpoklad a tato rostlina byla nalezena i v okolních státech. 

Některé rostliny a živočichové citlivě reagují na změny svého okolí. Jenomže to, co jednomu druhu škodí, jinému prospívá. Ke konci minulého století zde vyhynul jasoň dymnivkový (který dále přežívá na Moravě) a probíhá pokus o záchranu hnědáska osikového. Vynizení těchto druhů pravděpodobně souvisí se změnou lesního hospodářství. Jsou totiž vázány na nízké stromy. Právě ty poskytovalo výmladkové hospodaření. Současnoust, kdy převládá vysoký les, jim nevyhovuje. Na druhou stranu zde ale získal prostor čáp černý. 

DSC03912.JPG
Jarní zeleň lužního lesa
 
DSC03915.JPG
Někde lužní les budí dojem pralesa
 
DSC03921.JPG
Jindy se podobá anglickému parku
 
DSC03923.JPG
Vždy je ale nejkrásnější v době, než vyroste listí na vysokých stromech
 
DSC03925.JPG
Místy jsou ještě zbytky mrtvách ramen
 
DSC03980.JPG
Jinde zbývají už jen tůně
 
DSC03979.JPG
Na jaře se v tůních objevují korýši žábronožka sněžní a listonoh jarní
 
DSC03961.JPG
Tůně postupně zarůstají a mizí
 
DSC03949.JPG
Další z opuštěných ramen
 
DSC03948.JPG
Lužní les kvete...
 
DSC03971.JPG
Nikdo neodhadne, kolik je zde dymnivek dutých
 
DSC03967.JPG
Bílá se střídá s purpurovou
 
DSC03968.JPG
Za pár dní tahle krása zmizí
 
DSC03935.JPG
Dymnivka dutá - bílá forma
 
DSC03933.JPG
Dymnivka dutá - purpurová forma
 
DSC03945.JPG
Sasanka pryskyřníkovitá
 
DSC03944.JPG
Sasanka hajní
 
DSC03937.JPG
 Orsej jarní

Na závěr přidávám několik panoramatických snímků. Přímou návštěvu lesa sice nenahradí, ale rámcovou představu o tom, jak to v lužním lese vypadá snad umožní. Po kliknutí na snímek se panorama zvětší, po dalším kliknutím se budete moci posouváním snímku po lese "procházet".

DSC04027.JPG
 
DSC04029.JPG
 
DSC04030.JPG
 
DSC04031.JPG
 
DSC04032.JPG
 
DSC04034.JPG
 
DSC04035.JPG
 

  

Související články

Jak se poušť stala pralesem

Ekologická katastrofa může znamenat, že se z pralesa stane poušť. Ale pozor, také z pouště se může stát prales. Pro pouštní společenstva to znamená obvykle zánik. VÍCE ]

 

 

Slavníkovská Libice

Slované přicházeli na naše území někdy v polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu. Nebylo tu zdaleka liduprázdno, usedlé zemědělské obyvatelstvo již obdělávalo nejúrodnější místa. Postupně došlo ke splynutí obou etnik.VÍCE ]

 

 

Dymnivka dutá

Brzy na jaře, když ještě není sluneční světlo tlumené listím, vykvétá dymnivka dutá. Část rostlin má květy bílé, část purpurové. VÍCE ]

 

 

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy