Potok ve vlastní pasti

neděle 8. květen 2016 22:32

Šárecký potok vytéká z vodní nádrže Džbán. Místo toho, aby tekl rovnou k Vltavě, kroutí se a vytváří divokou soutěsku. Proráží nejtvrdší horniny, které se v Praze vyskytují. 

Litovicko-Šárecký potok pramení u obce Chýně. Jako Litovický potok napájí soustavu rybníků u Hostivice a teče zhruba východním směrem k Praze. V horní části Šáreckého údolí vtéká do nádrže Džbán, ze které vytéká západním směrem, proráží soutěsku v buližníkových skalách a teprve později nabírá opět směr k Vltavě.

Buližník je nejtvrdší hornina, která se na území Prahy vyskytuje. Vlastně se jedná o odrůdu křemene. Tmavé, šedočerné zbarvení způsobuje příměs uhlíku. Jeho zdrojem jsou zbytky někdejších organizmů. Některé se zachovaly jako zkameněliny, ovšem mikroskopických rozměrů. Stáří buližníků je více než půl miliardy let. Buližníky jsou běžnou horninou, ale stále ještě nevíme přesně, jak vznikly. Uvažuje se o vysrážení gelu kyseliny křemičité z horkých pramenů. Svůj podíl mohly mít i tehdejší organizmy.   Vyskytl se i názor, že jde původně o vápenec, jehož hmota byla nahrazena křemenem, nebo to mohou být prokřemenělé břidlice.

To, co pozorujeme jako skály, jsou ve skutečnosti čočkovitá tělesa v souvrství břidlic a drob. Jak břidlice, tak droby na tlak při horotvorných pochodech reagují zvrásněním. Buližníky to nedokáží, jsou příliš pevné. Zprohýbat se nemohou, a tak jen popraskaly. Pukliny v nich jsou často vyplněny bílým křemenem. Dokonce byly nalezeny i dutiny s krystaly křemene. V pravěku byl buližník využíván jako nekvalitní náhrada pazourků. Zlatníci ho znají jako prubířský kámen.

Proč ale potok pevné buližníky neobtéká? Poslední moře, které na území Prahy proniklo před necelými 100 miliony let (pro zvídavé – bylo to na konci druhohor, v křídě) zde zanechalo téměř vodorovně uložené sedimenty – jílovce, pískovce, opuky. Potok si v nich snadno vytvořil údolí. Tím si ale na sebe sám vytvořil past. Když tok narazil na tvrdé buližníky, nemohl už změnit směr.

Pod soutěskou se údolí rozšiřuje. Jsou zde měkčí horniny (droby, břidlice a prachovce), ale potok se stáčí a znovu proráží buližníky. Na některých místech zde jejich volné sutě vytváří kamenná moře. Je to požůstatek z poslední době ledové. Strmé skály nad soutěskou osídlili lidé již ve starší době kamenné. Archeologické nálezy pak dokládají osídlení až do raného středověku, kdy bylo na větší Kozákově skále vybudováno slovanské hradiště.

Podle toho, kolik slunečního světla dopadá na skálu, jsou zde různá rostlinná společenstva. Ve stinných partiích to jsou hlavně kapraďorosty, teplá místa obsazují trávy a na jaře žlutě kvetoucí tařice skalní. Půda, která buližnících vzniká, má málo živin. Tam, kde se udržely na skalách stromy, je jen zakrslá doubrava s hojným vřesem. Více  druhů rostlin najdeme jen tam, kde byla půda nějakým způsobem obohacena o potřebné živiny. Nejnápadnějším takovým místem je dávno zaniklé slovanské hradiště na Kozákově slále a jeho blízké okolí. Při troše štěstí tu uvidíme nápadnou trávu kavyl Ivanův nebo česnek chlumní. Zdroj živin v tomto případě jsou kosti, tedy odpadky, které se nahromadily na hradišti. Bylo jich tolik, že se v 19. století vyplatilo je sbírat. Používaly se v ruzyňském cukrovaru.

Šárku dříve lidé využívali především jako louky a pastviny, lesy zde téměř nebyly. Na začátku minulého století došlo k výsadbě stromů, ale často nevhodnými druhy – trnovník akát, borovice čená, dub červený a smrk ztepilý. Dnes samovolně zarůstají i zbytky skalních stepí a je nutná jejich údržba. Nevhodné dřeviny jsou postupně nahrazovány dřevinami původními.

DSC04069.JPG
Soutěska Divoké Šárky
 
DSC04073.JPG
Nahoře je hradiště
 
DSC04074.JPG
Procházka jako v parku, scenérie jako na horách
 
DSC04075.JPG
Buližníkové skály
 
DSC04077.JPG
To vše je přímo v Praze
 
DSC04078.JPG
Potok vytváří peřeje a malé vodopády
 
DSC04079.JPG
Skály jsou přirozenou obranou hradiště
 
DSC04080.JPG
 Tařice skalní
 
DSC04082.JPG
 Pohodlná cesta i pro cyklisty
 
DSC04089.JPG
 V létě tady bude docela provoz
 
DSC04093.JPG
 Do údolí napadaly bloky skal
 
DSC04098.JPG
Za soutěskou se potok uklidňuje 
 
DSC04099.JPG
 Čistý, neregulovaný potok
 
DSC04104.JPG
 V létě tu funguje koupaliště i občerstvení
 
DSC04107.JPG
 Pukliny v buližníku jsou vyplněny bílým křemenem
 
DSC04108.JPG
 Tmavou barvu buližníku způsobje uhlík, je to důkaz někdejšího života
 
DSC04111.JPG
 Potok vytváří meandry a ostrůvky
 
DSC04116.JPG
 Břeh potoka lemují olše
 
DSC04119.JPG
 Plocha horizontálního posunu v buližníku
 
DSC04123.JPG
 Niva potoka
 
DSC04132.JPG
 Kamenné moře je pozůstatek z chladného období doby ledové
 
DSC04140.JPG
 Hluchavka skvrnitá
 
DSC04158.JPG
 Kvetoucí trnky obvykle znamena jí ochlazení - trnkovou zimu
 
DSC04165.JPG
 Do těchto pískovců začal potok hloubit své údolí
 
DSC04166.JPG
Nějak takhle rovný byl původní terén
 

Vzkaz můžete zanechat také v diskusi zde. Nemusíte se přihlašovat, ke vzkazům lze přímo přidávat odpovědi, máte tu smajlíky a RSS. Dají se přidávat i fotografie z internetu. Pište však k tématu a slušně. Trollové jsou odstraněni. 

 

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy