Levý Hradec

středa 17. únor 2016 01:44

Místo, kde končí pověsti a začínají dějiny. 

Levý Hradec je jedno ze sídel prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje. Ten tu také založil v 80 letech 9 století první křesťanský kostel v Čechách. V r. 982 zde byl zvolen Vojtěch Slavníkovec druhým českým biskupem. Po místech významných archeologických objevů vede naučná stezka.

Přemyslovci nebyli první, kteří využili strategickou polohu tohoto místa. Nejstarší zatím zjištěné osídlení je z mladší doby kamenné, v pozdní době kamenné tu již bylo první opevnění. V období kultury knovízské a štítarské byla akropole znovu opevněna. Nechybí ani doklady o přítomnosti Keltů. Zanechali po sobě jak střepy nádob, tak i dva hroby.

Nejstarší slovanské osídlení bylo zjištěno nedaleko odtud, v katastru dnešních Roztok. Početná osada byla obývána v 6. – 7. století n. l. Proti ní, na pravém břehu, vysoko nad Vltavou v poloze Na zámkách je doloženo stejně staré osídlení. Trvalo však až do 8. století n. l. Hradiště v Levém Hradci vzniklo nejspíše v 1. polovině 9. století. Skládá se ze dvou částí – ústřední akropole a k ní přiléhajícího podhradí.

Nejstarší opevnění byl hliněný násep, zpevněný dubovými trámy zakotvenými v čelní kamenné zdi. Směrem k jihozápadu a západu, odkud bylo hradiště nejzranitelnější, byl vykopán příkop a nad ním zhotovena palisáda. Opevnění zaniklo při velkém požáru. Při výstavbě nových hradeb byla z části použita nová technika dubových komor vyplněných štěrkem.

Na akropoli byly vykopány základy dřevěných srubů, osamocená ohniště a pícky. V předhradí stály zahloubené pravoúhlé objekty, nalezly se i okrouhlé jámy. V jihozápadní části se podařilo nalézt základy pravoúhlé stavby, rozdělené na několik prostor.

Mezi důležité archeologické nálezy patří i kosti zvířat, která zdejší lidé chovali nebo lovili. Stejně jako na jiných hradištích té doby se tu chovali vepři, ovce, kozy, skot a drůbež. nechyběli ani psi. Koně sloužili k dopravě v míru i za války, vlastnili je příslušníci zdejší elity. K doplnění potravy sloužil lov okolních lesích – jeleni, srnci a zajíci. Nedaleká Vltava byla trvalým zdrojem ryb.

Na hradišti bylo nutno vyrábět mnoho potřebných předmětů. Muži zhotovovali výrobky ze dřeva, většina žen zvládla předení, tkaní a šití oděvů. Složitější výrobky zvládli specializovaní řemeslníci. Nádoby vyráběli hrnčíři. Na jejich zdobení se projevovaly tehdy módní požadavky – a dnes mají archeologové možnost podle ozdoby na kousku střepu určit dobu, kdy byl vyroben. Dokonalou práci odváděli kováři. Nalezly se dílny i výrobky – nože, sekery, klíče, hřebíky, kování a mnoho dalších předmětů. Dokázali vyrábět i zbraně, jak dokládá železný hrot kopí a několik hrotů šípů.

Především některé šperky, včetně jantarových perel, byly dovezeny. Pravděpodobně byly získány obchodem, nelze však vyloučit ani kořist. S obchodem souvisí i mince. Nejstarší je nález denáru knížete Vladivoje, který vládl v letech 1002 – 1003. Na předhradí byl nalezen i poklad 37 denárů Břetislava I., tedy z let 1035 – 1055. Další nálezy mincí pocházejí z pohřebiště, které bylo u Žalova. Hroby se našly při těžbě v cihelně. Později byl hřbitov přesunut a pohřbívalo se kolem kostela sv. Klimenta.

Hlavně z hrobů víme, že ženy v té době byly pěkné parádnice. Nosily náušnice různých tvarů, náhrdelníky ze skleněných perel, někdy doplněné perlami z jantaru, karneolu nebo byla přidána mušle curi. Později byly náušnice nahrazeny záušnicemi. Prsteny byly jednoduché. Jako ozdoba šatů se používaly gombíky z pozlaceného měděného plechu. Některé dokládají kontakt s velkomoravskými řemeslníky.

Kníže Bořivoj byl pokřtěn na Svatoplukově dvoře ve Velké Moravě. Po návratu nechal vystavět kostel sv. Klimenta. Pod podlahou dnešního kostela jsou skutečně základy rotundy. Vystavěna byla z tehdy oblíbeného kamene – bělavé opuky. Jestli se podařilo skutečně najít nejstarší český kostel není jisté. Je totiž možné, že rotunda zde byla vystavěna až po Boleslavově smrti. Podobu nejstaršího křesťanského kostela v Čechách tedy neznáme. Kostel byl goticky přestavěn ve 13. století. V druhé polovině 17. století došlo k další přestavbě, tentokrát barokní, která dala kostelu dnešní podobu.

Dnes je část hradiště zastavěna, na části jsou pole a staré sady. Nádherný je pohled na Vltavu, která zde protéká skalnatým, kaňonovitým údolím. V jeho svazích jsou odkryty horniny proterozoického stáří, které vznikly před více než půl miliardou let. Jsou to usazeniny hlubšího moře, spolu s vulkanity, které dokládají tehdejší významnou sopečnou činnost. Stejného stáří jsou i buližníky, které v prostoru hradiště vytvářejí drobné skalky. 

dscn8071.jpg
Na několika místech se zachovaly rozsáhlé valy hradiště
 
dscn8072.jpg
Část hradiště je zarostlá, v létě tu najdeme stepní rostliny
 
dscn8073.jpg
 Nárazový břeh Vltavy je tvořen strmými skalními stěnami
 
dscn8076.jpg
Pohled po proudu řeky - vlevo řeka eroduje, vpravo ukládá sedimenty
 
dscn8077.jpg
Hradiště má několik částí
 
dscn8078.jpg
Buližníkové skalky na hradišti
 
Dscn8081.jpg
Svah do údolí je dnes zarostlý
 
dscn8083.jpg
Vnitřní val hradiště
 
dscn8094.jpg
Kostel sv. Klimenta
 
dscn8099.jpg
Kolem kostela je hřbitov, v základech kostela byly odkryty zbytky rotundy
 
dscn8095.jpg
Pohled do údolí Vltavy směrem k Praze
 
dscn8096.jpg
Na protějším břehu Vltavy byly proterozoické horniny těženy v řadě menších lomů
 
dscn8101.jpg
Odolný buližník tvoří skalky
 
dscn8105.jpg
Dnes opuštěná místa, dříve klíčová místa našich dějin

Vzkaz můžete zanechat také v diskusi zdeNemusíte se přihlašovat, ke vzkazům lze přímo přidávat odpovědi, máte tu smajlíky, možnost vložit fotografií a RSS. Pište však k tématu a slušně.

Jako obvykle hudbu k článkům vybrala BLANKA - tak tedy tady ji máte


Související články

Slavníkovská Libice

...

Slované přicházeli na naše území někdy v polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu. Nebylo tu zdaleka liduprázdno, usedlé zemědělské obyvatelstvo již obdělávalo nejúrodnější místa. Postupně došlo ke splynutí obou etnik.[ VÍCE ]

 

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy