Slatinná louka u Liblic

pondělí 23. květen 2016 01:59

Černavy, slatinné louky s bohatou květenou z polabí prakticky zmizely. Dnes se snažíme chránit poslední zbytky černav.

Osídlení zdejšího území dokládají archeologické nálezy pocházející z doby 5 000 let př. n. l., o samotné obci Liblice jsou písemné zprávy z roku 1254, kdy byla sídlem Václava z Liblic, v roce 1375 zde již stála tvrz. Od roku 1669 až do 1. poloviny 19. století bylo zdejší panství majetkem Pachtů z Rájova. Arnošt Josef Pachta zde nechal v letech 1699 – 1706 podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho vystavět zámek.

Giovanni Battista Alliprandi pocházel ze severní Itálie. Vyučil se ve Vídni, v Čechách pravděpodobně začal pracovat jako polír. Od roku 1696 pracoval jako stavitel pro hraběte Heřmana Jakuba Černína. V roce 1706 se stal vrchním pražským pevnostním stavitelem, od roku 1713 pak zastával stejné místo v Chebu. Mimo zámek Liblice stavěl Kaiserštejnský, Přehořovský, Hrzánský a Hartigovský palác v Praze a také kostely v Benešově a v Kuksu.

Od konce 19. století do roku 1945 vlastnili zámek v Liblicích Thun-Hohensteinové. Dnes je to reprezentativní objekt České akademie věd. Zámek a areál procházely od roku 2002 postupnou rekonstrukcí.

Za zámkem je francouzský park, ve kterém mimo známé stromy najdeme třeba metasekvoji čínskou a liliovník tulipánokvětý,  Západně od parku je březový hájek a zámecká kaple s hrobkou Thun-Hohensteinů. Na park navazuje zámecký les a bažantnice, v podstatě lužní les, ve kterém se střídají sušší a vlhčí místa. Rostliny jsou  zde typické pro lužní lesy, z živočichů jde především o více druhů plžů.

Samotná slatinná louka je pozůstatek slatinných luk (černav), které byly dříve v Polabí běžné. Slatiniště vznikají na podmáčených půdách, často se stagnující vodou, s dostatkem živin. Podobně jako v rašeliništích se v nich hromadí rostlinná hmota, převládají však trávy (v rašeliništích jsou to hlavně rašeliníky a mechy). Slatiny jsou bohaté na živiny, proto byly často  přeměňovány na pole.

Ani tehdy, kdy je lokalita chráněna, není zaručeno její zachování. Některé černavy ohrožuje odběr vody v jejich blízkosti. Asi 5 km jihovýchodně od slatinné louky u Liblic byla v roce 1972 vyhlášena Přírodní památka Prutník. Důvodem ochrany byl výskyt vstavačovitých rostlin. Na vlhké louce byl ale vysázen les. Dnes už tam nic, co by zasluhovalo ochranu, nenajdeme.    

Důvod, proč zde vznikla slatina, je skryt pod zemí. Jsou to slínovce a vápnité pískovce, tedy horniny s obsahem uhličitanu vápenatého. Půdy, které na nich vznikají, mají neutrální až alkalickou reakci. Pak už stačí dostatečné zamokření, aby vznikla slatina. Postupným nahromaděním rostlinné hmoty a zanášením usazeninami ale časem zanikne.  I když na zdejší slatinné louce rostou třeba kostival český, kosatec sibiřský a na podzim kvete ocún jesenní, je lokalita chráněna především jako naleziště vstavačovitých rostlin. Vyskytují se zde vstavač bahenní, vstavač vojenský, prstnatec pleťový, prstnatec májový, kruštík bahenní, pětiprstka žežulník a bradáček vejčitý. To už je docela slušná sbírka našich orchidejí. Vzhledem k ochraně slatinné louky je přístup povolen pouze na obvodové cesty, jinam je vstup zakázán.

Naučná stezka začíná u odbočky k zámku, v bažantnici se pak rozděluje na dva samostatné okruhy. Vede většinou po vyvýšených cestách lesem. Jenom pozor - často vede vysokou travou, která nemusí být vysekaná. 

Přístup: Liblice, odbočka na západním okraji obce. Z nádraží Byšice je to asi 1,5 km. 

1.JPG
Zámek Liblice
 
2.JPG
Zámek Liblice
 
3.JPG
 Objekt je nově rekonstruován
 
4.JPG
Na louku se nejlépe dostaneme po naučné stezce
 
5.JPG
 Lužní les
 
DSC09907.JPG
 Místy má lužní les charakter pralesa
 
DSC09868.JPG
To je ona - pověstná slatinná louka
 
DSC09915.JPG
Zdánlivě docela obyčejná louka v lese
 
DSC09889.JPG
Mezi trávou jsou orchideje - tak po ní nešlapejte
 
10.JPG
Pětiprstka žežulník
 
9.JPG
Pětiprstka žežulník
 
14.JPG
Bradáček vejčitý
 
15.JPG
Bradáček vejčitý
 
7.JPG
Vstavač bahenní
 
DSC09872.JPG
Vstavač bahenní
 
DSC09896.JPG
Vstavač bahenní
 
DSC09883.JPG
Kruštík bahenní
 
11.JPG
Kruštík bahenní
 
DSC09887.JPG
Kruštík bahenní
 

Související článek

Výstavy orchidejí

 
   
   Jaro se pozná různě. Podle bláta na cestách, podle jehněd na stromech a prvních květů, nebo také podle výstav jarních květin. VÍCE ]

Diskutovat můžete i zde. Tuto možnost použijte především pro vzkazy starší 14 dnů. Na zápis dostávám upozornění a mohu snadněji reagovat.

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy