Údolím Ohře ze Sokolova do Lokte

pátek 22. duben 2016 02:27

Trocha přírody, trocha historie a aby to nebylo tak fádní, taky trocha sexu.

Řeka Ohře k nám přitéká z Německa. Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg, ústí do Labe u Litoměřic. Délka toku na našem území je 256 km. Na Chebsku protéká nejprve Chebskou pahorkatinou a pak Chebskou pánví, na dalším toku Sokolovskou pánví, pak pod Doupovskými horami a kolem Českého středohoří. Ještě na začátku třetihor však tekla přímo přes Krušné hory do dnešního Německa. Pod Sokolovem vytváří hluboké kaňonovité údolí, nejdříve v třetihorních starosedelských pískovcích. Starosedelské pískovce obsahují otisky subtropické flóry (skořicovníky, palmy a další). Údolí Ohře je pod Sokolovem přírodní památkou. Chrání se geologické profily, pseudokrasové jeskyně a naleziště zkamenělin. Pískovce a slepence jsou rozpukány, do údolí Ohře se pomalu sesouvají velké bloky. Spolu s výmolnou činností řeky tak vznikly i menší jeskyně. Největší z nich je asi 40 m dlouhá Cikánská jeskyně na pravém břehu (pod horním okrajem srázu). V podzemí najdeme několik síní a chodeb, mimo hlavního vchodu jsou tu ještě dva, provalené ze stropu. V blízkém okolí se vyskytuje ještě několik dalších drobnějších jeskyní.

Níže je pak údolí vytvořeno v žulových horninách mladoprvohorního stáří. Nápadné jsou v nich vyrostlice živců. Časté jsou srostlice – karlovarská dvojčata (krystalymají vertikální roviny souměrnosti rovnoběžné, ale jsou vůči sobě posunuty podle pravolevé osy). Název je trochu zavádějící, dvojčata byla po prve popsána na začátku 19. století z Lokte. Studovali je i J. W. Goethe a hrabě K. M. Šternberg. Přímo v údolí Ohře je asi nenajdete, známé naleziště jsou Hory nebo jižní okraj lomu Jiří.

Ohře byla vždy byla pověstná svým rybím bohatstvím. Ostatně již samotný název pochází z keltského Agara, což znamená lososí řeka. Dnes je zde vysazen kapr obecný, úhoř říční a sumec velký, hojně se vyskytuje plotice obecná a jelec tloušť, z dalších druhů jsou významné bolen dravý, štika obecná, candát obecný a okoun říční.

Břehy řeky na vlhkých a podmáčených místech lemují olšiny. Ze stromů naprosto převládá olše lepkavá, pod nimi na jaře vykvétají žlutě kvetoucí orsej jarní a blatouch bahenní. V létě je pak častý oměj pestrý. Kopřiva dvoudomá a svízel přítula do některých míst téměř znemožňují přístup.

Podél Ohře se šíří i nežádoucí invazní rostliny. Nápadná netýkavka žlaznatá pochází ze západní Himaláje. Dorůstá až do výšky 3 m, květy má purpurové, růžové až bílé. K nám byla dovezena do zámecké zahrady v Červeném Hrádku u Jirkova v roce 1846, do roku 1940 se rozšířila podél řek po celé republice. Porosty netýkavky žlaznaté se rychle šíří (jedna rostlina může mít i přes 5 000 semen). Rostliny hynou při prvních mrazech, půda na břehu zůstává nechráněná a snadno podléhá erozi. Nejlepší ochranou je kosení porostů netýkavky, musí se však dlouho opakovat, protože semena vydrží v půdě živá až 6 let.

Další z invazních rostlin je křídlatka. Byla přivezena z východní Asie jako okrasná rostlina. Vyhovuje jí vlhká, výživná půda, pak může vyrůst až do výšky 5 m. Během několika let je schopna vytlačit prakticky všechny původní rostliny. Jsou i návrhy využít křídlatku jako energetickou plodinu.

Nejznámější imigrant je bolševník velkolepý. Hrabě Metternich si ho přivezl do svého zámeckého parku. Od té doby stále šíří a vytlačuje naše domácí rostliny. Bojovala s ním dokonce speciálně upravená armádní vozidla. Byly použity tuny chemických prostředků. Přesto bolševník postupuje dál. Omezit šíření je možné spásáním mladých rostlin a pravidelným sečením.

Královské Poříčí

V dnes ztracené listině z r. 1240 udělil český král Václav I řádu křižovníků s červenou hvězdou patronátní právo na kostely v Sedlci, Lokti a Královském Poříčí. Je to vlastně první písemný doklad o této obci. Obyvatelé se živili zemědělstvím, ale v 17. století byla zaznamenána i těžba železné rudy. Po nálezu uhelných slojí začala i těžba uhlí. Prvním dolem byl důl Meluzina z r. 1867, pak Bernard z r. 1872, Pak Marie I z r. 1884 a Marie II z r. 1898. V té však došlo k provalení termálních minerálních vod do dolu a zárověň k poklesu vydatnosti lázeňských pramenech v Karlových Varech téměř o třetinu. Od té doby je zakázáno těžit hlubší části uhelné sloje.

Loket

Hrad byl pravděpodobně založen v době vlády Vladislava I., ve 3. čtvrtině 12. století. Upravován byl hlavně za Lucemburků. Na hrad se uchylovala i Eliška Přemyslovna s dětmi, tedy i s budoucím králem Karlem IV. Ten pak jako dospělý pobýval na hradě vícekrát. Jeho syn Václav IV. Zde trávil líbánky se svou druhou manželkou. Císař Zikmund hrad zastavil v r. 1434 Kašparu Šlikovi, jeho potomci drželi hrad 110 let. Hrad jim byl ale za odboj proti Ferdinandu Habsburskému zabaven a stal se majetkem města.

Někdy kolem r. 1400 byl u Lokte vyorán železný (přesněji železoniklový meteorit), podle jiných zpráv dopadl r. 1422 na nádvoří hradu. Původně vážil přes 100 kg, ale ve 20. letech 19. století byl rozřezán a jednotlivé části jsou dnes v řadě muzeí (Vídeň, Praha, Sokolov).

Podle pověsti byl do kamene zaklet zlý purkrabí Botho z Eulenburgu. 

DSC08512.jpg
Královské Poříčí - lidová architektura 
 
DSC08516.jpg
Královské Poříčí - socha Jana Nepomuckého 
 
DSCN4957.jpg
Královské Poříčí - smírčí kříž 
 
DSC08518.jpg
Královské Poříčí - kostel sv Kunhuty 
 
DSC08519.jpg
Starosedelské pískovce v údolí Ohře 
 
DSC08520.jpg
Ohři dobře znají vodáci 
 
DSC08522.jpg
 Krásná, proudící řeka
 
DSC08523.jpg
Most přes Ohři 
 
DSC08524.jpg
 Podél řeky vede cyklostezka
 
DSC08525.jpg
Jarní tůňky 
 
DSC08527.jpg
Na vlhkých místech jsou porosty mokrýšů 
 
DSC08528.jpg
 Olše a břízy
 
DSC08529.jpg
Lávka pod Starým Sedlem 
 
DSC08533.jpg
Balvany starosedelských pískovců 
 
DSC08536.jpg
 Tady máte slíbený sex - ropucha obecná
 
DSC08537.jpg
 Sem feminizmus ještě nedorazil
 
DSC08538.jpg
 Žádná rovnoprávnost - on se prostě vozí
 
DSC08539.jpg
 Raději je necháme být
 
DSC08541.jpg
 Sasanka lesní
 
DSC08542.jpg
Sasanka lesní roste obvykle ve skupinách 
 
DSCN4959.jpg
 Na jaře má Ohře dostatek vody
 
DSCN4960.jpg
Voda z Ohře slouží k napouštění jezer na místě bývalých dolů 
 
DSCN4961.jpg
Hluboké údolí Ohře 
 
DSCN4962.jpg
 Občas se tu objeví cyklista
 
DSC08532.jpg
Žulu proráží žíly aplitů 
 
DSC08531.jpg
Vyrostlice živců 
 
DSCN4963.jpg
Skalky na okraji Lokte 
 
DSCN4967.jpg
Loket, kostel sv. Václava 
 
DSCN4969.jpg
Kříž a dělové koule u hradu 
 
DSCN4970.jpg
Hrad Loket 
 
DSCN4973.jpg
Na nádvoří hradu 
 
DSCN4979.jpg
Rekonstruovaná výzdoba stropu 
 
DSCN4983.jpg
 Středověký společenský oblek
 
DSCN4985.jpg
U hradní věže 
 
DSCN4986.jpg
 Nádvoří hradu
 
DSCN4988.jpg
 I tak se dá umlčet oponent - někomu by to vyhovovalo i dnes
 
DSCN4990.jpg
Sloup Nejsvětější trojice 
 
DSCN4991.jpg
Loket - domy na náměstí 
 
DSCN4993.jpg
 Loket - radnice
 
DSCN4997.jpg
 Hrad Loket
 
DSCN5000.jpg
Loket - téměř vše je již opraveno
 

Vzkaz můžete zanechat také v diskusi zde. Nemusíte se přihlašovat, ke vzkazům lze přímo přidávat odpovědi, máte tu smajlíky a RSS. Dají se přidávat i fotografie z internetu. Pište však k tématu a slušně. Trollové jsou odstraněni.

Další kontakty máte vpravo na této stránce. 

A jako tradičně - hudba od BLANKY - račte si kliknout tady  (Jistebnický kancionál – Schola Una Voce (Cieszynie).

 
Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy