Všechno je jinak - Utajený objev

pondělí 13. červen 2016 08:23

Promíchat, netřepat. Tak zacházejí s informacemi politikové, aktivisté, veřejnoprávní sdělovací prostředky i alternativci a záhadologové. Pro ty poslední zkusíme fakta trochu protřepat.

          clanok_foto.jpgČeský novinář, spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský je dodnes v učebnicích příkladem vzdělaného a čestného vlastence. Když se zmíním, že ze studií v kněžském semináři byl vyloučen pro nedostatečný prospěch, naše sympatie k němu to rozhodně nezmenší. Nebudu popisovat jen všeobecně známé skutečnosti, ale především to, čeho jsem se dopátral vlastním pečlivým historickým bádáním. 

      Karel Havlíček Borovský samostatně studoval českou a slovanskou literaturu a na doporučení odjel do Moskvy, kde se živil jako vychovatel a zároveň se seznámil s ruskou literaturu. Po návratu působil jako novinář. Pro svůj protirakouský postoj měl časté potíže s policií, nakonec byl vyhoštěn (v roce 1851) do Brixenu.

         Cestu do Brixenu popsal ve své známé epické básni Tyrolské elegie. Především z nich víme, že byl naprosto nečekaně odvezen od rodiny policejní eskortou. Cíl cesty neznal. V Českých Budějovicích byla zastávka na pivo. Další průběh cesty je výsledkem mé pečlivé rekonstrukce.

          Když vyjel kočár z Českých Budějovic, pokračoval v cestě směrem na Nové Hrady. Po projetí obce Trhové Sviny odbočil z hlavní silnice vlevo do lesů. Kočár zastavil, všichni vystoupili a vedli Havlíčka strmým svahem dolů k potoku a pak ke skalám do stráně. Tam se začalo rýsovat vysvětlení. Jako v rozvalinách starého chrámu se všude povalovaly balvany a bloky žuly s vyrytými nápisy. Po pečlivém okopírování všech nápisů pokračovali v cestě. Jediný člověk, který texty mohl vyluštit, byl totiž právě Havlíček. Rakouská policie dobře věděla, že cesta do Moskvy byla pouze záminka a že ve skutečnosti Havlíček studoval tajné vědy v Tibetu 

         V Brixenu měl Havlíček k dispozici nejen potřebné prostředky k luštění záhadných nápisů, ale i dostatek času k psaní básní. Rakouské policii však uniklo, že do jedné z nich zašifroval výsledky svého výzkumu. Přestože patří do maturitních otázek, její skutečný význam zatím všem historikům a badatelům unikal.

       Ve stručnosti vás s ní seznámím: 

      Mírný a spravedlivý panovník – král Lávra vládl v dalekém Irsku. Jeho jedinou chybičkou byla neochota svěřovat se do péče lazebníků. Pouze jednou do roka se nechal ostříhat a oholit, lazebníka však vždy urychleně popravil. Když přišla řada na Kukulína, nechal se král Lávra obměkčit jeho stařičkou matkou a dal mu milost. Kukulín našeptal královo tajemství do vrby, český muzikant si z větévky udělal kolíček k base a basa vykecala tajemství, že král Lávra má dlouhé oslí uši.

      Skutečná zpráva zní asi takto:           

      Král Lávra využíval techniky, která byla v době K. H. Borovského neznámá. Dlouhé uši jsou vlastně trvale nasazená sluchátka, která sloužila ke komunikaci s jeho důvěrníky, Ti používali při práci obyčejné diktafony. Vrba sloužila jako mrtvá schránka. Basa není nic jiného, než přehrávací zařízení, které zhotovil z tehdy dostupných součástek zručný všeuměl, pocházející odkudsi ze Střední Evropy.       

      Havlíčkovi se tedy podařilo dešifrovat první písemnou zprávu o nevídaně vysoké technické úrovni v pravěku. Jestli je to doklad přítomnosti mimozemských návštěvníků, nebo odkaz bájné Atlantidy, zůstalo dlouho nerozřešeno. Historikové stále pomíjejí fakt, že jde o nejstarší písemný text z našeho území

       Z původních nápisů se mnoho nezachovalo. Lidé si kameny odnášeli po celé věky na stavby v okolí. Znovu už asi nikdo celou zprávu nepřečte. Přesto jsou na kamenech, které na místě zbyly, čitelná runová písmena. Dlouho se nedařilo vyluštit alespoň část, až se přišlo na skvělý nápad. Když to nejde zleva doprava, stačí číst obráceně, tedy zprava doleva. Pro etymologa Milze to byl výchozí bod úvah. Nebudu vás zatěžovat podrobnostmi, ale výsledek předčil očekávání. Text zní Kukule. Ano, máme tady doloženého našeho Kukulína. Poněkud jinak zní výsledek na informačním panelu naučné stezky, která tudy vede. Tam je uvedeno jméno Cuchullain. Tento keltský hrdina žil až v dalekém Irsku, tedy v zemi, kam K. H. Borovský situoval děj Krále Lávry.

       Významný alternativní badatel Pavel Kozák pokračoval v etymologických úvahách a navíc pomocí psychotronických měření vypátral, že zde bylo božiště, ve kterém sídlil druid. Nešlo však o obyčejné božiště, ale o naprosto unikátní místo, protože jej uvedli do funkce mimozemšťané. 

       Karel Havlíček Borovský neměl možnost provádět psychotronická měření, měl však k dispozici mnohem více zlomků původního nápisu. Proto je velmi pravděpodobné, že se dopracoval k téměř přesnému překladu. Přesto na něm pracoval v Brixenu celé čtyři roky.  

        Zbývá zařadit celou událost do historických souvislostí. Rakouské říši, ke které patřily i Čechy, vládl tehdy mladý císař František Josef I. Na většině obrázků je zobrazen v uniformě, snažil se vždy opírat o armádu a církev. A právě armáda a církev pochopitelně měla zájem zjistit co nejvíce informací o podivné neznámé technice, zmíněné na nápisech. Snad pronikly nějaké informace z dodnes neprozkoumané Vatikánské knihovny.  V každém případě šlo o snahu získat pro Rakouskou říši technologický náskok.          

       Nešlo ale o první pokus zmocnit se tajných informací. Opět se musíme podívat na bádání etymologa Milze. Ten  spojil slovanskou kukli a keltský weid – les. Výsledek je jasný – Kuklvjet (dnešní Kuklov). Zajímavé místo je mezi dvěma pravěkými hradišti, jedno z nich má žárem spečenou (!!!) část valu. V polovině 14. století zde byl vystavěn hrádek Sloužil jako opěrné místo pro vyšehradskou kapitulu pro ochranu pozemkových nároků proti klášteru ve Zlaté Koruně. Již na konci 14. stoletý byl dobyt a rozbořen. Na konci 15 století zde začala stavět klášter kongregace poustevníků sv. Františka z Pauly. Než se dostavělo, řád zanikl. Pak zde byl pivovar, dnes skupina rekreačních objektů. Církev tedy nejdříve místo chránila, pak zde pod záminkou stavby kopala a nakonec o něj ztratila zájem. Našlo se něco? Nebo čeká objev v zemi na historiky a badatele?    

         Na všechna popisovaná místa se dostanete snadno. Jsou totiž na naučných stezkách. Keltský nápis najdete na naučné cyklostezce Pamětí Slepičích hor (je zmiňován i na panelu), Kuklov je na naučné stezce Brložsko.

         Myslíte si, že jsem si vymýšlel?  

         Několik málo věcí se opravdu nezakládá na faktech, ale na předpokladech. Jsou to: 

  • Část cesty K. H. Borovského z Českých Budějovic za Trhové Sviny (ale je to na možné trase)
  • Expedice K. H. Borovského do Tibetu a získání tajných znalostí (ovšem z Moskvy je to blíž, než z Prahy)
  • Vysvětlení jinotajů v básni Král Lávra (ale to si můžete ověřit sami)

Naopak vyluštění části nápisu, interpretace skal jako keltské svatyně a vliv mimozemšťanů je dílem odborníků - záhadologů.  

Podobně snaha různých klášterů (v rámci jednotné katolické církve) získat, chránit a udržet celkem nevýznamný kus území zasluhuje pozornost. 

V zájmu objektivity je ovšem nutno přiznat, že existují i jiná vysvětlení. Nahromadění záhadné energie (Kozák) spolu s s doklady o rozmetání svatyně výbuchem (viz foto níže) ukazuje na další možný směr bádání. Mohlo jít o místo, kde byla ukryta bájná Archa úmluvy. Dokonce tomu nasvědčují i čísla na kamenech. Sami si najděte I a X. V tomto případě odpadá i problém se směrem čtení a polohou kamene. Pak by ovšem K. H. Borovský ve snaze skrýt toto strašné tajemství úmyslně zavedl bádání na nesprávnou stopu. 

Raději se podívejte na místa záhad sami. V záhadologických publikacích obvykle najdete jen to, co se autorovi hodí. V ČT ostatně také.

DSC06480.JPG
Jížní Čechy - krajina záhad
 
DSCN3761.JPG
Stále ještě neznáme všechna zdejší tajemství
 
DSCN3809.JPG
Nápis přeložený jako Kukulín 
 
DSCN3806.JPG
Keltská svatyně - zde zapracovali mimozemšťané
 
DSCN3807.JPG
Některé kameny jsou tak ovětralé, že nápisy zmizely
 
DSCN3808.JPG
Zde jse ještě dá poznat písmeno X
 
DSCN3804.JPG
Co skrývá mech na skalách vůbec netušíme
 
DSCN3810.JPG
Plochý kámen mohl sloužit jako oltář (podle interpretace záhadologů)
 
DSCN3812.JPG
Tato část nápisu historikům a badatelúm unikla. Překlad znám, ale nelze ho publikovat - adminka za sprostá slova nekompromisně ruší celý blog
 DSCN3813.JPG
Další část nápisu - i nezkušený člověk snadno přečte ASTERIX - tedy další keltský hrdina. Záhadologové jej ignorují - proč asi?
DSCN3814.JPG
Kameny se zbytky textu jsou rozptýlené všude v okolí jako po výbuchu mentální energie
 
DSCN3811.JPG
Nikdo tu ještě nekopal, nikdo se nepokusil složit odpadlé kameny k sobě - co se zde ještě skrývá? 

Další záhadné místo je Kuklov. I když by se k němu měli vyjádřit spíše znalci církevní historie...

DSC06473.JPG
Kuklov - kostel nikdy nebyl dostavěn. Proč asi?
 
DSC06474.JPG
Dveřní portál - kameny vypadají, kako kdyby byly přeneseny odjinud a znovu použity
 
DSC06475.JPG
Strop zde nikdy nebyl. Pokus o svatyni pod širým nebem?
 
DSC06476.JPG
Co je asi skryto pod základy kostela?
 
DSC06477.JPG
Stavělo se, přistavovalo, kopalo... Horní část zdi je stavěna jinak než dolní. 
 
DSC06478.JPG
Ve zříceninách jsou dnes rekreační objekty
 

Varování:

Tento článek opravdu, ale opravdu není myšlen vážně. 

         Na začátku i na konci všeho je pár prasklin a rýh na šutru, o kterých geologové tvrdí, že vznikly přirozenou cestou. Podobné najdete skoro všude. Nezávislí alternativní badatelé – neváhejte a luštěte. Život bez vás by byl nudný.

 

Poděkování:

        Děkuji především České televizi. Je to dokonalý zdroj nejen inspirace, ale i návodů, jak předkládat fakta veřejnosti. Před časem běžel cyklus Detektor. Pro odpor odborníků byl zrušen. Česká televize alespoň stále opakuje reklamu (odvážné, reklama je v ČT zakázána) na knihu jednoho z autorů cyklu.

            Jako spořádaný občan upozorňuji Ministerstvo vnitra, že se nehodlám vzdát ani toho, co ČT považuje za informace, ani podobných zdrojů inspirace. Jsem ovšem ochoten zaslat články k cenzuře, resp. k ministerskému doplnění. 

Diskutovat můžete i zde. Tuto možnost použijte především pro vzkazy starší 14 dnů. Na zápis dostávám upozornění a mohu snadněji reagovat.

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy