Důl Bohumír

pátek 9. září 2016 17:21

Ze Rtyně nebo Malých Svatoňovic je to docela hezká procházka. Přímo nahoru na hřeben Jestřebích hor a pak zase pěkně dolů. Pořád po červené značce. 

Co s dolem, když skončí těžba? Zasypat vyrubané prostory, zbourat budovy, rekultivovat povrch? Nebo využít k jiné činnosti, třeba jako turistický a kulturní objekt?

Vnitrosudetská (též dolnoslezská) pánev k nám zasahuje z Polska. Je to oblast mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Hlavním nerostným bohatstvím vnitrosudetské pánve bylo černé uhlí, těžily se zde i radioaktivní suroviny a měď. Do pánve patří i Jestřebí hory, hřeben, který tvoří hranici CHKO Broumovsko. Byla zde i hranice Protektorátu Čechy a Morava. Na svazích a pod horami jsou pozůstatky po někdejších dolech. Z těch starších zbyly jen haldy, ústí štol a propadliny, u novějších se budovy využívají k jiným účelům.

U nás nemáme významější ložiska měděných rud. Proto se někdy těžilo i to, co by jinde asi nikoho nezajímalo. V Horních Vernéřovicích jsou radvanické sloje (černé uhlí) a v jejich nadloží polohy měděných rud, vázané na šedozelené jílovité lupky. Mineralogové v nich určili chalkozín, bornit, malachit, azurit a covellin. Ruda zde měla obsah mědi pouze 0,25 – 0,45%, někdy i víc. V roce 1853 začala těžba, dobývky měly mocnost průměrně 80 cm. V důsledku Prusko-Rakouských válek byly práce přerušeny, po nich byla vyražena štola Bohumír. Jedním z velkých problémů hlubinné těžby je voda, která se musí z díla odvádět. Proto se razily odvodňovací štoly, které vedly pod ložiskem a odváděly vodu. Některé jsou velmi dlouhé, práce na nich trvala i celé generace. Syn dědil to, co začal otec. Proto se tyto štoly nazývají dědičné. I zdejší ložisko má svou dědičnou štolu – je to štola svatého Jana (Johaness Erst Stollen). Její ústí do potoka Dřevíč najdeme ve východní části obce Jívka.

Těžba však byla kolísavá, docházelo k častému přerušení. Před koncem 19. století byla ukončena. Po roce 1918 zde začala těžit firma Mautner. Původní parní stroj pro štolu Bohumír nahradil elektrický, byly vyraženy pomocné štoly Jan a Terezie, ruda se upravovala v nové gravitační úpravně, přibylo odkaliště. Provoz byl však ztrátový a proto byl důl v roce 1926 opět uzavřen. V době druhé světové války zde prováděla vrtný průzkum firma Deutsche Tiefbohr AG, k obnovení těžby však nedošlo.

Po válce byl důl a ložisko zestátněno. Od roku 1954 opět začal vrtný průzkum a těžba. Tentokrát to byly Východočeské rudné doly Horní Vernéřovice, od roku 1958 pak Rudné doly Jeseník n. p. Do velkoryse pojaté úpravny rudy se dovážela surovina i za Slovenska, upravená surovina pak putovala zpět do hutí v Krompachu. Rozmach těžby trval jen krátce. Likvidace dolu začala v roce 1965 a v roce 1970 byl dobývací prostor Horní Vernéřovice zrušen. Nakonec došlo k zatopení spodních částí dolu a zazdění štoly Bohumír. Vypadalo to na definitivní konec.

V roce 2013 převzal štolu Bohumír do správy Důl Jan Šverma o.p.s., Žacléř. Zpřístupnění jakéhokoliv podzemního prostoru má přísná bezpečnostní pravidla. Na konci roku 2013 začalo hloubení šachtice, určené k odvětrávání a zároveň jako 2. úniková cesta z podzemí. Následně byla obnovena výztuž štol a dalších pozemních prostor. Zpřístupněná trasa je dlouhá 400 m. Návštěvníci dostanou na prohlídku plášť, helmu a čelovku. Uvidí nejen štoly a rudu, která se v nich dobývala, ale i staré důlní stroje a nářadí horníků. Ven se dostanou výstupem po žebřících, nebo se vrátí zpět k hlavnímu vchodu. Štola je v prostoru firmy GEMEC – UNION a.s., která zde vyrábí ocelové konstrukce.

Během zimy (vlastně již od října) je důl uzavřen. Staré štoly si vybrali netopýři jako své zimoviště. Čas od času se pod dolem na starých haldách pokouší mineralogové najít kousek měděné rudy. Pokud ale máte zájem najít si pěkný kamínek na památku, vypravte se na svah Jestřebích hor. Nejen v korytech potoků, ale i přímo na cestách najdete kusy zkřemenělých dřev.

Tam, kde se dřív ukládal odpad po zpracování rudy, je kontaminovaná půda. Prostě ekologická zátěž. Roste tam však spousta vstavačovitých rostlin, rozmnožují se mloci, jsou tu vážky, které jinde neuvidíte. A tak nezbývá než doufat, že to tak zůstane. 

DSC04531.jpg
Rudy mědi jsou zde v několika jílovitých polohách
 
DSC04534.jpg
Tak nějak vypadala práce horníků
 
DSC04537.jpg
Už podle modré barvy je vidět, jak jsou rudy v hornině umístěny nepravidelně
 
DSC04538.jpg
Pro zpřístupnění bylo nutno obnovit výdřevu
 
DSC04539.jpg
Červená barva ukazuje na přítomnost železa
 
DSC04540.jpg
Vyčištěná a upravená štola
 
DSC04542.jpg
Tak vypadá zdejší měděná ruda
 
DSC04547.jpg
Zatím neobnovená část dolu
 
DSC04548.jpg
Náraziště
 
DSC04549.jpg
Jedna z nejmladších částí dolu
 
DSC04550.jpg
Štola upravená pro turity
 
DSC04556.jpg
Výdřeva byla kompletně vyměněna
 
DSC04557.jpg
Zrudnění minerály mědi
 
DSC04562.jpg
Takové polohy se tu těžily. Horníci jsou prostě machři.
 
DSC04565.jpg
Cesta vzůru vede podle šachtice po žebříkách. Slabší povahy se mohou vrátit štolou zpět.
 
DSC04627.jpg
Na kontaminované půdě rostou vstavačovité rostliny
 
DSC04794.jpg
Příroda se sem vrátila.

 

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy