Prales Hojná voda

středa 9. listopad 2016 01:12

Známý Boubínský prales zápolí s davy návštěvníků. Naproti tomu je prales v Hojné Vodě místo klidu a ticha, přesně takové, jaké si lidé pod pojmem prales představují. 

V Novohradských horách jsou dvě národní přírodní památky zaměřené na ochranu pralesních porostů – Žofínský prales (nepřístupný) a prales Hojná Voda. Přímo v obci Hojná Voda se na panelu dozvíme, že naučná stezka je „nedaleko odtud“. Vzdálenost k začátku je však přes 5 km. Nezaměňujte tuto naučnou stezku s místním turistickým okruhem (červená místní značka), který vede přes vrchol Vysoké.

Chránit prales v Hojné Vodě se rozhodl majitel panství Nové Hrady Jiří František Buquoy v září 1838. Vznikla tím hned po blízkém Žofínském pralese druhá nejstarší rezervace v Čechách. Účelem ochrany bylo zachovat zbytek původního pralesa před intenzivní těžbou, která v té době v Novohradských horách probíhala. K ochrabě pralesa přispěla i sama příroda. Terén je kamenitý, těžko přístupný a těžba dřeva by se tím prodražila.

Geologické podloží je středně zrnitá až hrubozrnná žula. Půdy jsou suťové, málo výživné, v údolí u Stropnice často podmáčené. V podrostu je hojná kyčelnice devítilistá a řeřišnice trojlistá. Balvanité suti jsou porostlé kapraďorosty – papratka samičí, kapraď rozložená a kapraď samec. Na stromech jsou i na znečištění citlivější druhy lišejníků – provazovka, vousatec, terčovka a další. Mezi hmyzem jsou i některé horské druhy, které u nás známe jinak jen ze Šumavy.

Ochrana pralesa není samoúčelná, usnadňuje poznat vývoj přirozeného lesa. Proto se vždy po deseti letech provádí inventarizace všech stromů (ale i souší a pahýlů), které mají minimální průměr 10 cm ve výšce 1,3 m. Do mapy se zakresluje i poloha padlých kmenů, prameniště, vodoteče a také místa, kde došlo k přirozenému zmlazení. V pralese převládá buk (66%) a smrk (33%). Ostatních stromů je málo, celkově jen do 1%.

K lesu patří i myslivost. Nejsou to jen lov a hony na zvěř, ale i přikrmování, zřizování úkrytů a péče o zdravotní stav zvěře. Pokud dojde k jejímu přemnožení, začne hlavně v zimním období škodit na lesních porostech. Stromky mají poškozené nebo strhané lýko na kmenech a větvích, vegetační vrcholy, pupeny a listy jsou okousané. To všechno má dlouhodobý vliv na zdraví stromů Navíc poškozené stromy bývají napadeny hmyzem a dřevokaznými houbami. Lesníci stavějí kolem osázených ploch oplocenky, nebo se používají oplůtky kolem jednotlivých stromů. Podobnou funkci mají uříznuté stromky zapíchnuté opačně ke chráněnému stromku (rozsochy) a tubusy z umělé hmoty, která se po několika letech sama rozloží. Používá se i chemie, natírání stromků látkami, které odpuzují zvěř Stav zvěře zde neregulují dravci, těch pár rysů, co u nás máme, by na to stejně nestačilo. A tak musí nastoupit myslivci a upravit počty zvěře tak, aby škody byly co nejmenší.

Potůček v údolí tvoří státní hranici. Je to Stropnice, která nedaleko odtud pramení. V okolí jsou podmáčené půdy. Stromy, které na takových stanovištích rostou, dosahují větších rozměrů. Kořeny však nemohou růst do větší hloubky, navíc půda je měkčí. To způsobuje častější vývraty. Proto se zde vysazují stromy, které mají vyšší vypařování.

V přírodním lese samovolně probíhá obnova lesa – ze semen vyrůstají nové stromy. V hospodářském lese se přirozená obnova navozuje postupným prosvětlováním (kácením) starého porostu. V národní přírodní památce Hojná Voda buk a smrk zmlazují v takovém množství, že odolávají tlaku zvěře. Ostatní dřeviny je nutno chránit oplůtky. 

 Prales Hojná Voda
 
 Buk je zde dominantní dřevinou
 
Půda je zde kamenitá
 
 Kameny pokrývají většinu povrchu půdy
 
 Přirozená obměna lesa
 
 Je zde i několik upravených studánek
 
 Pozor hranice. Říčka Stropnice tvoří hranici s Rakouskem
 
 Smrkový les
 
 Hra světla
 
 Vývraty
 
 Padlý velikán
 
Žulový balvan obrůstají mladé buky
 

Kliknutím na kterýkoli snímek si ho zvětšíte. Dalším zvětšením se dostanete do celého souboru fotografií, kde si můžete nastavit automatické nebo ruční prohlížení.

Múžete si k tomu pustit i hudební doprovod, který vybrala Dana Šumová.

"Jsou to pro mne prastaré, dávno zasuté vzpomínky, a tak mě zaplavila nostalgie. Tentokrát je to Adagio a následné Allegro"


 

Karel Drábek

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
13,32

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy