Drbákov - Albertovy skály

čtvrtek 19. únor 2015 06:58

Jinak než po naučné stezce se tam nedostanete. Přesněji - dostanete, ale je to nejen zakázané, ale i vysloveně nebezpečné. 

Vrch Drbákov byl podle pověsti pozorovatelnou, ze které se sledovala plavba po Vltavě. Stezka seznamuje se státní přírodní rezervací Drbákov – Albertovy skály. Již v r. 1933 zde byla rezervace Drbákovské tisy. V r. 1977 byla přidána další část – Albertovy (dříve Bílé) skály. Jde o část vltavského kaňonu, jehož dno je nyní zatopeno Slapskou přehradní nádrží. Trasa je zajímavá nejen přírodovědně, ale je velmi zajímavá i z krajinářského hlediska. Stezka se klikatí ve skalách, nejexponovanější místa jsou doplněna řetězy. Je zde řada nádherných vyhlídek do údolí Vltavy. V zimním období, kdy je zde sníh a skály mohou být pokryty ledem, není naprosto vhodné stezku navštěvovat. 

Na části území jsou přirozené porosty listnatých dřevin. Převládá dub zimní, habr obecný, javory a jeřáb obecný. Borovice lesní je původní ve skalách, uchycená kořeny v trhlinách. Často je nápadná pokřiveným kmenem. Smrk a modřín jsou zde nepůvodní. Tis červený zde roste ve velmi starých exemplářích, které mají tvar košatých stromů. Na svazích je druhá, keřovitá forma. Tis je velmi dlouhověká dřevina, udává se, že může žít i přes 1000 let. Dřevo bylo velmi žádané pro jeho tvrdost a pružnost.

Geologický podklad tvoří sopečné horniny jílovského pásma. Při horotvorných pochodech byly stlačeny a přeměněny, takže dnes připomínají břidlice. Na Bílé skále je proráží mocná žíla biotitické žuly. Různé složení původních vyvřelin má za následek i různý chemizmus půd. které z nich nakonec vznikly. Na protějším břehu je zlatonosný revír Psí hory. Je to naše největší zlatonosné ložisko. Těžba by však znamenala devastaci celé zdejší krajiny.

Albertovy skály jsou malou botanickou zahradou. Není divu, ksou zde různě exponovaná místa a vlivem podložních hornin i různé půdy. Na svazích a skalních stěnách najdeme suchomilné a teplomilné rostliny – koniklec, kavyl Ivanův, rozrazil klasnatý a mnoho dalších. Bohaté bylinné patro je pod listnatými stromy, především pod duby – prvosenka jarní, lilie zlatohlavá, kruštík širolistý. A ve stinných lesních partiích roste třeba kokořík vonný a jaterník podléška. Jediný problém je v načasování návštěvy - výhledy a horniny jsou v době, kdy je listí, částečně zakryté.

Na zpáteční cestě je ještě jedna vyhlídka, tentokrát opačným směrem, na Sedlčansko. Až sem sahalo panství Rožmberků. Ti postoupili sedlčanské panství svému regentovi, rybníkáři Jakubu Krčínovi z Jelčan. Viditelná je i Vysoký Chlumec, kde sídlili Lobkovicové, Krčínovi nástupci. Tuto krajinu si oblíbil i hudební skladatel Josef Suk.

Stezka mezi skalami je vlastně sama o sobě pozoruhodným dílem, tím více, že ji začal dělat jeden jediný člověk. Byl to Karel Bartůněk, původně žil na samotě poblíž plavecké hospody Sejec. Odtud se musel kvůli napouštění přehradní nádrže odstěhovat, ale pomáhal organizovat tábory v Častoboři. I když byl samouk, měl velké přírodovědné znalosti. Jako téměř šedesátiletý začal ručně, jen za pomoci krumpáče, budovat mezi skalami stezku. A to vše bez jakéhokoliv nároku na odměnu. 

GPS souřadnice začátku N49 43.073 E14 22.197

Geologická mapa na Česká geologická služba: Mapová aplikace 

Dscn7609.jpg
Sedlčansko
 
Dscn7610.jpg
Začátek naučné stezky
 
Dscn7660.jpg
Obvykle to neříkám, ale zde se držte značek - už pro své bezpečí
 
DSCN7614.JPG
Vltava
 
Dscn7615.jpg
Podél toku jsou výrazné terasy. Vltava je vytvořila v teplých meziledových dobách
 
Dscn7616.jpg
Kolmé skály na nárazovém břehu Vltavy 
 
Dscn7620.jpg
Na lesní květy musíme ještě počkat
 
Dscn7622.jpg
Stromová forma tisu
 
Dscn7623.jpg
Na severních svazích se dlouho drží sníh 
 
Dscn7626.jpg
Na druhém břehu jsou naše největší zásoby zlata
 
Dscn7627.jpg
 Předjaří
 
Dscn7631.jpg
Tam dole, pod hladinou, je staré koryto Vltavy
 
Dscn7634.jpg
Bílé skály
 
DSCN7637.JPG
Listy osladiče jsou zelené celý rok
 
Dscn7641.jpg
Metamorfované horniny - plášť středočeského plutonu
 
Dscn7642.jpg
Kamenné moře - kameny se gravitací pomalu posunují dolů
 
Dscn7643.jpg
 Ve skalních puklinách vyrůstají borovice
 
Dscn7647.jpg
Meandr Vltavy
 
Dscn7650.jpg
 Hladká plocha zlomu
 
Dscn7652.jpg
Horniny jsou provrásněné a metamorfované
 
Dscn7655.jpg
Na tomto místě vřes dokládá kyselé prostředí
 
Dscn7665.jpg
Stmívá se - je čas odejít 

 

 

 

Karel Drábek

NULIMyslím, že můžete dávat na blog18:5925.2.2015 18:59:31
matkaA dovolím si ještě poznámečku -14:4020.2.2015 14:40:44
ZipFajné01:4220.2.2015 1:42:52
Marek TrizuljakPěkné fotografie17:3319.2.2015 17:33:29
Karel DrábekRe: Zdeněk Hosman16:0119.2.2015 16:01:44
marekTy perlorodky15:4719.2.2015 15:47:23
Karel DrábekRe: ....15:1319.2.2015 15:13:25
Karel DrábekRe: Zdeněk Hosman15:1019.2.2015 15:10:15
Zdeněk HosmanNěkteré fotografie15:0319.2.2015 15:03:38
Karel DrábekRe: Vašek Vašák15:0319.2.2015 15:03:35
Vašek VašákVaše blogy čtu, pane Drábku, rád,12:5519.2.2015 12:55:48
matkaPřírody není nikdy dost.11:0619.2.2015 11:06:34
NaďaNěkteré10:4019.2.2015 10:40:54
Karel DrábekRe: BLANKA08:2319.2.2015 8:23:06
BLANKANádherný kus přírody,08:1019.2.2015 8:10:01

Počet příspěvků: 17, poslední 25.2.2015 18:59:31 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.

Karel Drábek

Karel Drábek

O přírodě a lidech

Celý život jsem se držel vlastních názorů. To ovšem neznamená, že mám vždy pravdu. Blog je způsob komunikace. Nebojte se diskutovat, můžete mi také napsat na karel.drabek@seznam.cz Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití.

free counters

REPUTACE AUTORA:
10,20

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.